Kontroverzní smlouva MČ Praha 5 s Ekospolem  na výstavbu projektu Výhledy Barrandov II

Dne 26. 7. 2023 byla podepsána mezi Městskou částí Praha 5 a společností  Ekospol  Smlouva o spolupráci v souvislosti se záměrem stavby Výhledy Barrandov II. Touto smlouvou se vedení MČ Praha 5 zavázalo stáhnout žalobu na Ekospol, kterou podalo předchozí vedení MČ Praha 5, a ponechalo tak v podstatě Ekospolu volné pole působnosti při jeho výstavbě bytových domů na Barrandově s názvem Výhledy II.  Závazky Ekospolu v uzavřené smlouvě jsou naopak velmi slabě vymahatelné. Tím si MČ Praha 5 nechala vzít z rukou jediný účinný nástroj, který měla, aby mohla Ekospol donutit k tomu, že by se začal chovat při výstavbě na Barrandově jako ostatní developeři, kteří se k této spolupráci zavázali v minulém volebním období, tj. aby se začal podílet na výstavbě veřejné infrastruktury, aby dodržel platný územní plán, aby jeho výstavba byla v souladu s územní studií schválenou Zastupitelstvem MČ Praha 5 v červenci 2020.

K jednání s Ekospolem nebyl přizván ani žádný z barrandovských spolků, které se územním rozvojem a výstavbou na Barrandově zabývají. Několikaleté úsilí spolků a předchozích zastupitelů tak bylo hozeno do koše. Ano, Ekospol nikdy nechtěl s nikým jednat, spolky přehlížel, s veřejností nediskutoval, raději si vždy počkal na případnou změnu politické reprezentace, které vždy předložil stejný stavební záměr s pouhými kosmetickými úpravami. Je vidět, že se mu jeho strategie vyčkávání vyplatila.

To je ten lepší a důraznější tlak na developery, s nímž současná vládnoucí koalice šla do předvolebního boje? To jsou ty lepší smlouvy o spolupráci s developery, než smlouvy které byly před jejím nástupem uzavřeny s jiným barrandovskými developery (Finep, YIT).  V reakci na toto nepochopitelné jednání zasíláme na radnici tento otevřený dopis a očekáváme jejich reakci:


Připomínky spolku k novému návrhu Metropolitního plánu

Spolek Za lepší Barrandov dlouhodobě sleduje a účastní se procesu přípravy nového pražského Metropolitního plánu se zaměřením na oblast západního Barrandova. Spolek podal své připomínky již v prvním připomínkovacím kole v roce 2018, které jsou popsány v tomto článku.

V této chvíli se Metropolitní plán dostává do dalšího kola připomínek, které musí být vzneseny do konce června 2022. Zrevidovali jsme proto současný návrh Metropolitního plánu a připomínky aktualizovali. Zároveň jsme návrh připomínek zaslali Výboru územního rozvoje MČ Prahy 5 a požádali o jejich zapracování do připomínek Prahy 5.

Více detailů je zde v našem dopisu předsedkyni výboru paní ing.arch. Hamanové:

Dále usilujeme také o to, aby se spolek stal tak zvaným zástupcem veřejnosti při podání připomínek k Metropolitnímu plánu. Pokud se toto podaří pak připomínky spolku budou mít větší váhu při dalším projednávání. Pro získání statutu zástupce veřejnosti je potřeba získat nejméně 200 zmocnění/podpisů od občanů města. Můžete nás v této věci podpořit tím, že vytisknete a podepíšete následující podpisový arch a sken nám zašlete na emailovou adresu spolku info@lepsibarrandov.cz.

Odpověď na nepravdivé informace psané paní Eliškou Hozmanovou na FCB o našem spolku

Vážená paní Hozmanová, dovolujeme si tímto reagovat na Vaše obviňování našeho spolku, ke kterému se čas od času uchylujete na FCB, obvykle na stránkách Barrandoviny.cz: 3. 3. 2020 jste nás osočila z, cituji: „Se Spolkem jsme také hovořili, ale z rozhovorů vyplynulo to, že nevěří tomu, že by byla šance na to, něco změnit. Zajímalo … Pokračovat ve čtení „Odpověď na nepravdivé informace psané paní Eliškou Hozmanovou na FCB o našem spolku“

Vážená paní Hozmanová,

dovolujeme si tímto reagovat na Vaše obviňování našeho spolku, ke kterému se čas od času uchylujete na FCB, obvykle na stránkách Barrandoviny.cz:

  • 3. 3. 2020 jste nás osočila z, cituji: „Se Spolkem jsme také hovořili, ale z rozhovorů vyplynulo to, že nevěří tomu, že by byla šance na to, něco změnit. Zajímalo by nás, na čem se dohodli a co komu šlo na ruku. Protože plán zástavby Barrandova je otřesný a v tak významné lokalitě absolutně nepochopitelný.“

Věřte, že my jsme se s žádným developerem či úřadem „na ničem nedohodli“ a nikomu z nás nešlo nic na ruku. Veškerou naši spolkovou aktivitu vyvíjíme v našem volném čase a zcela zdarma a dobrovolně.

Našim motorem je zápal pro věc a snaha, aby v oblasti západního Barrandova (území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím) bylo možné žít plnohodnotný život kombinující  výhody města a těsného sousedství s přírodou. Tj. aby zde nevznikaly pouze betonové monobloky s noclehárnami a rozlehlými parkovišti, a aby výstavba nezasahovala stále hlouběji do Prokopského údolí či k Holyni. Naší snahou je dostat co možná nejvíce aut z ulic do podzemí  nově budovaných domů, snížit hustotu a výšku zástavby, zajistit na  Barrandově občanskou vybavenost – tj. dostatek obchodů, provozoven pro služby, škol a školek, lékařských ordinací, sportovní halu, apod.

A důvod naší snahy je prostý. Všichni členové spolku zde bydlí a nikam se nehodlají stěhovat (tzn. že: „neshrábneme tisíce a neutečeme odtud“ ), a tak máme přímý zájem na tom, aby se nám zde žilo a dýchalo příjemně.

  • 3. 3. 2021 jste uvedla, cituji: „….pokoušeli jsme se spojit se spolky, ale spíš to vypadá tak, že oni mají zajeté koleje a nechtějí se pouštět do tak velké akce. Developer zde údajně umí uchlácholit nespokojené občany různými dárky (vedení pošty, nová okna apod.)  Náš spolek je složen z lidí z Holyně i Barrandova, kteří chtějí zamezit nekontrolovatelné zástavbě a bezohlednému konání úřadů a MČ 5. Jelikož jsme místními obyvateli, tak známe negativa i pozitiva této lokality a můžeme společně informovat o těchto problémech. …“

Pokud ve zdejší lokalitě skutečně bydlíte, jak tvrdíte, tak musíte znát stav barrandovské pošty – že průměrná čekací doba je 45 min/osobu, že polovina přepážek je stále zavřených, že ve špičkách je čekací doba mnohem delší. S rostoucím počtem obyvatel Barrandova bohužel barrandovská pošta nijak své služby nerozšířila. Otevření další pobočky pošty v západní části Barrandova bylo tedy naopak žádoucí.  A bylo zapotřebí několika let jednání s Českou poštou, s Městskou částí Praha 5 (napříč celým politickým spektrem), s Finepem,  než se podařilo její otevření prosadit a zrealizovat. 

Jestli Vám otevření pobočky pošty v ulici Voskovcova, která nyní poskytuje služby celému západnímu Barrandovu, a která přetížené pobočce u Tilleho náměstí výrazně ulehčila, připadá jako úplatek, tak Vašemu cíli, za který údajně bojujete ve prospěch zdejších občanů, nerozumíme.

REALITA PRÁCE ELIŠKY HOZMANOVÉ

Velmi nás mrzí, že o nás šíříte tyto nepravdy, zejména poté, co jsme spolu komunikovali o spolupráci, ke které bohužel z Vaší strany nikdy nedošlo. Dovolíme si Vám zde stručně připomenout průběh a výsledek Vaší spolupráce:

  • 4. 4. 2019 večer (čtvrtek) jste nás mailem kontaktovala s žádostí, abychom se připojili k Vaší petici https://www.petice24.com/zachrana_prokopskeho_udoli_a_okoli?u=2826226 a abychom se zúčastnili akce konané o nadcházejícím víkendu (7. 4. 2019) Běh Prokopským údolím
  • jelikož jsme se s ohledem na  velmi krátkou reakční dobu nemohli běhu zúčastnit (všichni členové jsme vázáni pracovními a rodinnými povinnostmi) , nabídli jsme Vám jako alternativu pozvání na nejbližší schůzku našeho spolku, která se měla konat ve čtvrtek 11. 4. 2019
  • pozvání jste přijala a poslala jste nám text Vaší petice;  zjistili jsme, že Vaše petice nesplňuje potřebné náležitosti, aby mohla splnit svůj účel – na tuto chybu jsme Vás e-mailem upozornili
  • na schůzku našeho spolku jste však nepřišla. Na náš dotaz, proč jste nepřišla, jste se omluvila, že na schůzku jste úplně zapomněla.
  • pozvali jsme Vás na další schůzku spolku konanou dne 2. 5. 2019
  • schůzky jste se opět nezúčastnila, tentokrát jste nám ani neřekla, proč jste nepřišla
  • přesto jsme Vám poslali zápis ze schůzky s datem konání naší další schůzky plánované na 16. 5. 2019.
  • dne 16. 5. 2019 jsme Vám ráno připomněli nadcházející schůzku. Schůzky jste se opět nezúčastnila.
  • od té doby jste se již neozvala.  Přesto, že jsme Vás ještě několikrát kontaktovali. Nezvedala jste telefon.
  • ve stejném období jste také měla dohodnutou schůzku na radnici s panem Doležalem, radním MČ Praha 5, na schůzku jste však také nedorazila a ani se neomluvila. Nepřijala jste ani nabídku na náhradní schůzku.

Takže Vaše prohlášení, že nestojíme o nové členy, není pravdivé. Od té doby, co jsme Vás neúspěšně zvali ke spolupráci, máme několik nových členů, a to z různých lokalit barrandovského sídliště.

Stále Vám však nabízíme možnost se připojit k nám či alespoň navázat spolupráci mezi našimi spolky a své kroky koordinovat. Tímto způsobem již řadu let spolupracujeme s některými ostatními barrandovskými spolky.

KONSTRUKTIVNÍ PRÁCE SPOLKU ZA LEPŠÍ BARRANDOV

Paní  Hozmanová, je hezké, že máte snahu nenechat zastavit veškeré území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím. Pokud ale chcete skutečně něco změnit, musíte k řešení problému začít přistupovat konstruktivně a s předstihem, nikoliv na poslední chvíli. To znamená zajímat se o vývoj dávno před tím, než na polích stojí jeřáby a náklaďáky s betonem. To znamená věnovat hodiny času:

  • sledování a detailnímu pročítání všech vyhlášek, zákonů, územních plánů, usnesení Zastupitelstva MČ Prahy 5 a usnesení Zastupitelstva Magistrátu týkajících se podávaných žádostí o změny územního plánu
  • detailnímu zkoumání žádostí o územní řízení podávané developery na Stavebním úřadě, včetně pročítání a pečlivého zkoumání všech závazných stanovisek dotčených orgánů, porovnávání výpočtů uváděných v žádosti s platným územním plánem, posuzování každé jednotlivé výstavby v kontextu celého území, hlídání vyčerpané a nevyčerpané kapacity pro výstavbu (věřte, že developeři s tímto dělají pěkné psí kusy – domnívají se, že „spolkaři“ si neumějí nic spočítat),  přepočítávání koeficientu zeleně, apod.
  • účastnit se jednání Výboru pro územní rozvoj na MČ P-5
  • podávat námitky v územním řízení či odvolání proti vydanému územnímu řízení
  • vyvolávat schůzky s dotečenými orgány (PVS, PVK, IPR, apod.)

Již v naší mailové komunikaci v dubnu 2019 jsme Vás upozorňovali, že dosažení změn v plánované výstavbě není otázka jedné petice, nýbrž dlouhodobého tlaku občanské veřejnosti na politiky. Že někdy to vyjde bez velkých příprav, ale většinou je to mravenčí práce. A že rádi uvítáme nové aktivní síly. V žádném případě jsme však nikdy nekonstatovali, že nevěříme tomu, že by byla šance něco změnit.  Kdyby nešlo nic změnit, tak by náš spolek přestal dávno fungovat a nedosáhl by výsledků, jakých za svou sedmiletou existenci dosáhl.

JAK JE TO VE SKUTEČNOSTI S POZEMKY MEZI BARRANDOVEM A HOLYNÍ A ÚZEMNÍM PLÁNEM

Rádi bychom shrnuli, jaká je a byla reálná situace ohledně výstavby sídliště mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím:

  • již v roce 1975 (tj. když vznikaly plány na výstavbu barrandovského sídliště jako takového) byla pole mezi (tehdy  ještě neexistující) Pražskou čtvrtí a Holyní v územním plánu označena jako území pro sídlištní výstavbu = s výstavbou sídliště panelového typu se uvažovalo až ke kraji cca 100 m od Holyně (tuto linii dnes víceméně kopíruje remízek)
  • v územním plánu z roku 1984 se plán na výstavbu sídliště rozšířil až k téměř samému okraji Holyně, do těsného sousedství prvního domu stojícího na příjezdové cestě „Prašanda“  z Barrandova do Holyně po levé cestě
  • územní plán z roku 1994 nic neměnil a dokonce již znal i podobu sídliště, mělo kopírovat podobu sídlišť  Velká Ohrada či Nové Butovice
  • v  posledním, aktuálně platném územním plánu z roku 2000 se naopak plocha pro výstavbu bytů zúžila směrem od Holyně k Barrandovu a vymezila se jasná hranice nezastavitelné přírodní lokality (oblast mezi Holyní a remízkem)
  • tento územní plán je platný pro všechny stavby na Barrandově a okolí od roku 2000 a je v něm jasně definovaná HPP pro vytěžení pozemků; tento koeficient má hodnotu 1,00 (tzn. jím stanovená hodnota představuje 100% výstavby)
  • v roce 2015 požádal Finep o navýšení tohoto koeficientu na všech pozemcích, které měl v plánu vykoupit a na nichž chtěl vystavět bytové domy, na hodnotu 2,00 = navýšení o 100%!
  • po důrazných protestech našeho spolku byla zpracována územní studie, do níž si však všichni barrandovští developeři protlačili snížení koeficentu pouze na hodnotu 1,75
  • a tak jsme přistoupili k úředním obstrukcím, díky kterým se po cca 1 a 1/2 roce podařilo zpracovat novou územní studii, v níž byl ustanoven koeficient na hodnotu 1,3, tj. že oproti platnému územnímu plánu se může budoucí výstavba ve sledovaném území navýšit maximálně o 30%.

Z uvedeného vyplývá, že již za dob hlubokého socialismu se s pozemky mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím počítalo jako se stavebními, a to na výstavbu bytových domů. Kdyby v listopadu 1989 neproběhla sametová revoluce,  stálo by zde panelové sídliště typu Nové Butovice.  I tramvaj až do Holyně byla již v socialistických plánech zakreslena.

Po sametové revoluci došlo k navrácení sledovaných polí restituentům, nicméně ke zrušení  územního plánu nikoliv. Zrušilo se též státní plánování a výstavbou domů se začaly zabývat soukromé podniky, z nichž se postupně vyvinuli dnešní developeři. A ti začali postupně obcházet soukromé vlastníky polí a přesvědčovat je o výhodnosti prodeje jejich pozemků. Prvním takovým počinem byl prodej pole, na kterém se v letech 1997-1999 postavil dům Kaskády I. Vlastníkem pozemku byl tehdy jeden bývalý obyvatel Holyně (sama velmi dobře víte, o koho se jedná…).

Pokud byste chtěla zastavit výstavbu nových domů úplně, musela byste přesvědčit všechny soukromé vlastníky polí, aby svá pole neprodávali. Ve většině případů se přitom jedná o původní či stávající obyvatele Holyně, tzn. o lidi se znalostí místních poměrů. Bez pozemku totiž žádný developer nemůže nic vystavět.

Projekt Ranta Barrandov

(aktualizováno v červnu 2019) Projekt Ranta Barrandov na pozemku mezi obytným domem Kaskády a čerpací stanicí OMV se dostal do stadia výstavby a v polovině ledna byly zahájeny stavební práce. Investory jsou společnosti Wassermannova Development s.r.o pro supermarket a sportovní halu, a YIT Stavo s.r.o pro bytové domy. Architektem celého komplexu je ing. Arch. David Cais … Pokračovat ve čtení „Projekt Ranta Barrandov“

(aktualizováno v červnu 2019)

Projekt Ranta Barrandov na pozemku mezi obytným domem Kaskády a čerpací stanicí OMV se dostal do stadia výstavby a v polovině ledna byly zahájeny stavební práce. Investory jsou společnosti Wassermannova Development s.r.o pro supermarket a sportovní halu, a YIT Stavo s.r.o pro bytové domy. Architektem celého komplexu je ing. Arch. David Cais z atelieru Orange Machine.

Obytný soubor sestává ze dvou bytových domů.  Pozemek Bloku 1 má zhruba tvar čtverce a pozemek Bloku 2 tvar lichoběžníku. Objekty nejsou konstrukčně ani provozně propojeny.  Oba bloky jsou mezi sebou odděleny veřejnou komunikací a další veřejná komunikace je odděluje od supermarketu a sportovní haly. S okolní zástavbou se stavba vizuálně dotýká při severní hranici, kde navazuje uličními čárami na blok Kaskády Barrandov. 

Na kompaktní podnoži bytových domů je umístěna vždy čtveřice sekcí. Rozčleněním do více objektů je docíleno optimálního prosvětlení všech prostor a samostatné objekty dovolily díky různým výškám navázat na stávající zástavbu v severní hranici pozemku. Výškové uspořádání odpovídá okolní zástavbě se zohledněním konfigurace terénu a hlavní hmota obou bloků je ve výškové hladině V.

 

Blok I. – bytový dům o 2 podzemních podlažích a o 1 až 7 nadzemních podlažích s celkovou kapacitou 141 bytových jednotek 1kk až 5kk s 12 komerčními jednotkami pro prodej nepotravinového zboží a 145 parkovacích stáních v podzemních podlažích stavby.

Blok II. – bytový dům o 2 podzemních podlažích a o 1 až 8 nadzemních podlažích s celkovou kapacitou 118 bytových jednotek 1kk až 5kk s 5 komerčními jednotkami pro prodej nepotravinového zboží a 129 parkovacích stání v podzemních podlažích stavby.

Parkovací stání jsou  v rámci projektu navrženy jako dvě dvoupodlažní podzemní garáže pod objekty bytového bloku 1 resp. bloku 2. Vjezdy do jednotlivých pater těchto garáží jsou navrženy zcela odděleně. Tři vjezdy jsou napojeny z mezilehlé komunikační větve mezi Blokem 1 a Blokem 2 a jeden vjezd z komunikační větve vedoucí západně vedle Bloku 2. Minimální potřebný počet 246 parkovacích stání je plně uspokojen v navrhovaných podzemních garážích pod jednotlivými objekty projektu, kde je navrženo celkem 274 parkovacích stání. Dalších 85 parkovacích stání v kolmém a podélném uspořádání je pak navrženo na povrchu v rámci parkovacích zálivů celého záměru pro uspokojení stávající deficitu v okolí bytového domu.

Okolí bytových domů bude veřejně přístupné včetně parku umístěného na severní hranici záměru mezi Blokem 1 a Kaskádami Barrandov tvořící „dilatační“ a odpočinkovou zónu. V okolí záměru jsou navrženy pásy zeleně a umístění stromů dále zvyšující kvalitu prostředí.

Projekt splňuje dlouhodobé úsilí Spolku Za Lepší Barrandov o dostatek komerčních prostor a parkovacích míst. Investor též splnil slib minimálního odstupu 25 m od Kaskád i snížení výšky přilehlého domu o jedno podlaží. Bylo tak plně dodrženo Memorandum mezi Wassermannova Development na jedné straně a SVJ Kaskády a Spolkem za Lepší Barrandov na straně druhé podepsané v roce 2016, kdy probíhalo řízení o umístění stavby.  Na podzim 2018 byl podepsán dodatek Memoranda, kde se k původnímu memorandu připojila společnost YIT Stavo. V dodatku je navíc dohodnuta spolupráce a součinnost v průběhu výstavby. Týká se zejména o ustanovení kontaktních osob pro vzájemnou komunikaci a řešení případných problémů v průběhu výstavby, upřesňování harmonogramu výstavby, návrhu sadových úprav mezi bytovým domem Kaskády a novou výstavbou, pasportizace budovy Kaskád, řešení přístřešků pro kontejnery a součinnosti při napojení el. energie v období výstavby.

Mimo to se investoři zavázali minimalizovat negativní vlivy stavby a k náhradě škod, které by mohly vzniknout druhé straně při nedodržení základních parametrů stavby.

Pracovní doba je stanovena ve stavebním povolení ve všední dny 7 – 20, v sobotu a neděli 8 -14 hod, Doba nasazení mechanizmů nepřekročí 60% pracovní doby. Z hlediska ochrany ovzduší jsou podmínky uvedeny na výstřižku z vyjádření Odboru Životního prostředí MČ Praha 5.

Původní harmonogram předpokládal ukončení stavby Bloku 1 současně se supermarketem v dubnu 2021., přičemž zemní práce včetně sítí měly být dokončeny do konce roku 2019 a hrubá stavba Bloku 1 v druhém čtvrtletí 2020. Stavba Bloku 2 měla být  zahájena v březnu 2020 a měla být ukončena spolu se sportovní halou v březnu 2022.

Výstavba bytů probíhá prozatím dle harmonogramu, avšak stavba supermarketu a sportovní haly je ohrožena! Podle informací, které má Spolek k dispozici, se jedná o změnu projektu s ohledem na vlastníka sousedních pozemků, ležících jižně od místa stavby. Doufáme, že naše obavy, že investor Wassermannova Development s. r. o. nakonec žádný supermarket a sportovní halu nepostaví, se nenaplní a věříme, že jejich vybudování nebylo od samého počátku plánováno jen na papíře za účelem získání souhlasného stanoviska k územnímu řízení ze strany Spolku i ze strany sousedního bytového domu Kaskády.  Postup stavby i případné změny projektu budeme nadále sledovat.

Magistrát zabránil výstavbě sportovní haly na Barrandově

Je smutnou skutečností, že na Barrandově – sídlišti s 20 tisíci obyvateli, tj. na sídlišti o velikosti okresního města, chybí moderní sportovní hala. Veškerá zdejší sportovní činnost se odehrává v tělocvičnách dvou místních základních škol, což pochopitelně vede k přetlaku poptávky po pronájmu těchto tělocvičen nad jejich možnostmi. A tak se barrandovské sportovní kluby a barrandovská veřejnost … Pokračovat ve čtení „Magistrát zabránil výstavbě sportovní haly na Barrandově“

Je smutnou skutečností, že na Barrandově – sídlišti s 20 tisíci obyvateli, tj. na sídlišti o velikosti okresního města, chybí moderní sportovní hala. Veškerá zdejší sportovní činnost se odehrává v tělocvičnách dvou místních základních škol, což pochopitelně vede k přetlaku poptávky po pronájmu těchto tělocvičen nad jejich možnostmi. A tak se barrandovské sportovní kluby a barrandovská veřejnost doslova přetahují o jednotlivé minuty, které lze v těchto tělocvičnách využít pro sportovní výchovu dětí a mládeže či pro aktivní trávení volného času zdejších obyvatel. Nemalou překážkou je i skutečnost, že o víkendech vedení škol své tělocvičny nepronajímá. Rostoucí počet obyvatel Barrandova spojený s novou výstavbou bytů a rostoucí zájem obyvatelstva o sportovní aktivity obecně rozpor mezi poptávkou a nabídkou sportovních ploch jen zvyšuje.

Logickým krokem by v této situaci bylo vybudování nové sportovní haly, nezávislé na školním provozu, která by zároveň odpovídala moderním požadavkům v oblasti sportu, tj. vybudování multifunkční sportovní haly.

Když jsme před třemi lety s tímto dotazem oslovili tehdejšího radního pro sport, pana ing. Richtera, po krátkém zamyšlení nám vysvětlil, že k vybudování takového záměru je zapotřebí nalézt vhodný pozemek ve vlastnictví města, a že jediným městským pozemkem na Barrandově, jenž by vyhovoval jak rozměrově tak z hlediska územního plánu, jsou pozemky mezi ulicemi Grussova a Do Klukovic: parc. č. 1039/1, 1040/248, 1042 a 1675/1 v k. ú. Hlubočepy.   

Pozemek určený pro sportovní halu

                                                                      

Tyto že jsou však dlouhodobě pronajaty jakémusi podnikateli, jenž se své nájemní smlouvy nechce vzdát, a že mu nájemní smlouva má vypršet až za pár let. A o předčasném ukončení nájemní smlouvy nechce ani slyšet, a že s ním vůbec není jednoduchá řeč. A že o pronájmu nerozhoduje naše městská část, nýbrž Magistrát Hlavního města Prahy.

A skutečně. Pozemky byly dne 19. 11. 2002 Magistrátem pronajaty společnosti ARATI PRASAD GROUP s. r. o.. Cílem tehdejšího pronájmu byla výstavba a provozování sportovní haly. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let ode dne nabytí její účinnosti, kterým byl stanoven den nabytí právní moci stavebního povolení na sportovní halu. Tuto účinnost smlouva nabyla dnem 21. 11. 2008 (tj. dne, kdy nabylo právní moc stavební povolení).  Podmínkou bylo dokončit stavbu do 48 měsíců.

Nájemce hodlal na těchto pozemcích vybudovat tenisové kurty, s čímž nesouhlasili vlastníci sousedních domů. Mělo se totiž jednat o otevřené tenisové kurty, které by se na zimu schovaly do nafukovací haly, přičemž veškerá vzduchotechnika měla být umístěna směrem k sousedním domům. A tak vydané stavební povolení pozbylo dne 14. 6. 2011 platnosti. Nicméně nájemní smlouva zůstala i nadále platná a účinná.

Mezitím došlo na Úřadu Městské části Praha 5 ke změně složení Rady a k výměně starosty, kterým se stal ing. Richter. S touto změnou se na radnici objevil i zájem o budování sportovišť na území Prahy 5 a osvěžil se i záměr vybudovat na Barrandově multifunkční sportovní halu. Praha 5 proto nechala vypracovat ověřovací studii a začala se o pozemky v ulici Grussova zajímat.

Vizualizace sportovní haly – ověřovací studie zadaná MČ Praha 5

Pomalu se totiž blížil konec platnosti nájemní smlouvy. Toho si byl vědom i nájemce, jenž se obrátil na Magistrát s požadavkem o prodloužení a aktualizaci uvedené nájemní smlouvy s tím, že nájemce v současné době připravuje novou stavební dokumentaci. Magistrát jeho žádosti vyhověl, s nájemcem původní nájemní vztah ke dni 27. 7. 2017 ukončil a vyhlásil dne 20. 11. 2017 výběrové řízení na nový pronájem s tím, že stávající nájemce může dorovnat nejvyšší nabídku (rozuměj: bude mít vždy přednostní právo).

Magistrát obdržel do 4.1.2018 pouze jednu nabídku, a sice od stávajícího nájemníka, tj. od firmy ARATI PRASAD GROUP s. r. o., která se tak stala i vítězem výběrového řízení. Tentokrát se má však nájemní smlouva uzavřít na 25 let! Firma předložila prakticky stejný záměr jako před 16 lety jen s dobou pronájmu o 15 let delší než minule.

Dne 30. 4. 2018 obdržel Magistrát jednohlasné stanovisko Rady Městské části Praha 5, v němž Městská část nesouhlasí s pronájmem pozemků a žádá o jejich svěření do vlastní péče, poněvadž na pozemcích chce vybudovat multifunkční sportovní halu. Svůj záměr doložila zpracovanou ověřovací studií.

Spolek Za lepší Barrandov zaslal jak úředníkům z odboru Hospodaření s majetkem, tak Radě Hlavního města Prahy a jmenovitě všem radním z Magistrátu své stanovisko, v němž podpořil aktivitu radnice Prahy 5 o svěření pozemků do její péče a následné vybudování multifunkční sportovní haly. Upozornili jsme na skutečnost, že onen nájemník nesplnil své sliby a žádnou sportovní halu na dotčených pozemcích nevybudoval a o pozemky se nijak nestaral. Odpověď jsme obdrželi od radního Grabeina, z níž byl cítit záměr pronajmout pozemky opět původnímu nájemci. Opakovaně jsme tedy vyzvali Radu, aby pozemky svěřili do péče Prahy 5 a aby na nich mohla být vybudována multifunkční sportovní hala a nikoliv tenisové kurty, které již na Barrandově jsou. Aby nespoléhali na nájemce, jenž se již v minulosti projevil jako neseriózní partner. Upozornili jsme též na nevšední majetkovou strukturu této společnosti, která zadává pochybnosti o její serióznosti. Žádali jsme o poskytnutí podkladů k výběrovému řízení, pochopitelně jsme nic neobdrželi.

A dne 30. 8. 2018 Rada Hlavního města Prahy navzdory stanovisku Městské části Praha 5 a doporučením Spolku Za lepší Barrandov schválila pronájem pozemků opět společnosti ARATI PRASAD GROUP s. r. o., a to pod číslem jednacím 2330.

Nájemce má platit za pronájem pozemku o rozloze téměř dvou hektarů 11.000 Kč za měsíc! Za tuto částku dnes v Praze nepronajmete ani malý byt.

 

ARATI PRASAD GROUP s. r. o. – NÁJEMCE – kdo to vlastně je?                                                                                        

  • společníky firmy ARATI PRASAD GROUP s. r. o. vždy byly fyzické osoby s bydlištěm na území Ruské federace, následně se v r. 2010 majoritním vlastníkem stala společnost TENNIS CENTRE & WELLNESS CLUB se sídlem ve Velké Británii
  • jednatelem ARATI PRASAD GROUP s. r. o. je osoba, která je současně jednatelem a vlastníkem TENNIS CENTRE & WELLNESS CLUB

Ptáme se: jedná se stále o jednu a tutéž osobu. Proč se tedy musí skrývat za několika společnostmi, které mají navíc i sídlo mimo území ČR?

 

  • jednateli ARATI PRASAD GROUP s. r. o. byli vždy cizí státní příslušníci; současný jednatel má trvalé bydliště v Moskvě.

Ptáme se: jak chce Magistrát účinně vymáhat případné pohledávky a sankce za porušení smlouvy (pokud vůbec sankce ve smlouvě dohodnuté jsou…)?

 

  • základní jmění společnosti je jen Kč 200.000,-;

Ptáme se: kde bere Magistrát jistotu, že nájemce svůj záměr ufinancuje?

 

  • předmětem podnikání ARATI PRASAD GROUP s. r. o. jsou tyto činnosti:
    • výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona
    • hostinská činnost
    • prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Ptáme se: je toto ta pravá kvalifikace pro vybudování a provoz sportovní haly?

 

  • ve sbírce listin v obchodním rejstříku nemá ARATI PRASAD GROUP s. r. o. zveřejněn ani jediný finanční výkaz, byť je tato povinnost uložena zákonem

Ptáme se: proč Magistrát chce pronajmout na 25 let jediné barrandovské pozemky určené pro sport firmě, která neplní zákonné povinnosti?

 

  • ARATI PRASAD GROUP s. r. o. opět slibuje na pozemcích vystavět tenisové kurty – tzn. sportovní zařízení jen pro úzkou zájmovou skupinu obyvatel

Ptáme se: proč dal Magistrát přednost soukromému subjektu s podivnou vlastnickou strukturou, zaměřenému jen na úzkou skupinu obyvatel,  před veřejným záměrem, jenž chtěl poskytnout  služby široké veřejnosti?

 

Celé výběrové řízení vyvolává spoustu otázek a celou řadu pochybností o transparentnosti. Magistrát evidentně nehájil veřejný zájem, nýbrž zájem pochybného soukromého investora!

 

A kdo že to konkrétně tento pronájem schválil? Jelikož je hlasování neveřejné, konkrétní jména těch, kteří hlasovali pro, nezjistíme. Nicméně lze alespoň zjistit, že:

pronájem schválili:

6 radních za ANO a/nebo ČSSD, přičemž:

  • Adriana Krnáčová (ANO) – je podepsaná na Usnesení Rady č. 2330
  • Petr Dolínek (ČSSD) – je podepsán na Usnesení Rady č. 2330
  • Karel Grabein Procházka (ANO) – předkladatel návrhu na pronájem

a další tři radní z řad ANO a/nebo ČSSD – jejich jména zůstávají veřejnosti utajena

Ptáme se: proč pánové a dámy radní Hlavního města Prahy nezveřejní, jak v této kauze hlasovali?

 

pronájem nepodpořili:

Petra Kolínská – Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL, STAN

Jana Plamínková – Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL, STAN

Výstavba společnosti FINEP na západním Barrandově

Tento článek aktualizuje informace o nové výstavbě společnosti FINEP na západním Barrandově. Na obrázku jsou zobrazeny plány společnosti Finep na pokračování výstavby v této lokalitě. Ti kdož sledují informace Spolku Za lepší Barrandov vědí, že na oblast UR1 resp. UR2 bylo vydáno na jaře roku 2016 resp. 2017 nepravomocné územní rozhodnutí. Odvolání, které Spolek, městská část … Pokračovat ve čtení „Výstavba společnosti FINEP na západním Barrandově“

Tento článek aktualizuje informace o nové výstavbě společnosti FINEP na západním Barrandově. Na obrázku jsou zobrazeny plány společnosti Finep na pokračování výstavby v této lokalitě. Ti kdož sledují informace Spolku Za lepší Barrandov vědí, že na oblast UR1 resp. UR2 bylo vydáno na jaře roku 2016 resp. 2017 nepravomocné územní rozhodnutí. Odvolání, které Spolek, městská část a další účastníci podali se týkaly hlavně nedostatku parkovacích míst, komerčních prostor a veřejné vybavenosti. Na podzim 2017 inicioval Finep řadu jednání, při kterých byla tato odvolání projednávána.

Etapizace výstavby Finepu na západním Barrandově

Výsledkem náročných vyjednávání jsou tři smlouvy o spolupráci  uzavřené mezi Finepem na jedné straně  a Spolkem, MČ Praha 5 a SVJ Kaskády II na straně druhé. Všechny tři smlouvy zavazují společnost Finep zajistit při nové výstavbě minimálně jedno parkovací místo na byt a tam, kde toho nedosáhnou kompenzovat chybějící parkovací místa MČ Praha 5 finančním příspěvkem 50 000,- Kč na jedno parkovací místo. Nad rámec tohoto příspěvku poskytne Finep projekční práce pro parkovací dům do výše 1,4 mil. Kč. To by umožnilo MČ P5 výstavbu parkovacího domu, který by pomohl parkování na západním Barrandově zlepšit.

Dalším bodem uzavřených smluv je zvýšení plochy nebytových prostor vhodných pro komerční využití, zejména obchod a služby. V rámci UR2 bude umístěn supermarket 300 – 500 m2 a celková plocha nebytových prostor dosáhne 1025 m2. V UR3 bude umístěno restaurační zařazení s minipivovarem a celková plocha komerčních prostor bude 850 m2. Další služby a komerční plochy pro obyvatele v docházkové vzdálenosti budou v rámci polyfunkčního domu o ploše 2.669 m2 (UR4).

Dále se investor zavázal ke snížení budovy C o jedno patro (UR1) a k provozování pobočky Pošta Partner po dobu minimálně 3 let.

Společnost Finep na tyto závazky poskytla finanční garance.

Neméně důležitou součástí smlouvy se Spolkem Za lepší Barrandov je dohoda o informování a včasném řešení případných problémů v průběhu výstavby.

Na základě této smlouvy Spolek Za lepší Barrandov vzal zpět odvolání proti územnímu rozhodnutí na UR1 a UR2.

Stavební úřad Prahy 5 poté vydal územní rozhodnutí pro budovy D,E a následně  též stavební povolení. Výstavba začala koncem srpna 2018. Pro přeprojektovanou budovu C probíhá stavební řízení.

Začátkem července 2018 byla otevřena pobočka Pošty Partner  Praha 500 ve Voskovcově 51, která poskytuje plnohodnotné poštovní služby v pracovní dny od 14:00 do 18:00. Směrovací číslo je 150 20. Od září zde MČ Praha 5 provozuje také přepážku Czech Point.

V současné době FINEP jedná o vedení staveništní dopravy mimo sídliště v ose budoucí tramvajové trati směrem ke křižovatce ulice U Náhonu a K Barrandovu.    

Připomínky spolku k návrhu Metropolitního plánu z dubna 2018

Úvod Tabulka porovnávající stávající ÚP a nový Metropolitní plán pro lokalitu “Pražská čtvrť” (krycí list 184) zřetelně ukazuje, že metropolitní plán uvolňuje veškeré regulativy nutné pro výstavbu funkčního města:   Pražská čtvrť krycí list 184 rozloha [ha] 40,7603   počet obyvatel   cílová HPP [m2] HPP bytů max. [m2] hustota obyvatel [os/ha] Stávající ÚP 333 … Pokračovat ve čtení „Připomínky spolku k návrhu Metropolitního plánu z dubna 2018“

Úvod

Tabulka porovnávající stávající ÚP a nový Metropolitní plán pro lokalitu “Pražská čtvrť” (krycí list 184) zřetelně ukazuje, že metropolitní plán uvolňuje veškeré regulativy nutné pro výstavbu funkčního města:

 

Pražská čtvrť
krycí list 184
rozloha [ha] 40,7603  
počet obyvatel
  cílová HPP [m2] HPP bytů max. [m2] hustota obyvatel [os/ha]
Stávající ÚP 333 796 258 241 181
Metropolitní plán 880 422 836 401 586
změna (nárůst) 264% 324%
občanská vybavenost
  minimální veřejná vybavenost a sportoviště [m2] minimální komerční a nebytové prostory  [m2]  
Stávající ÚP 47 520 75 556  
Metropolitní plán 20 380  
změna pokles na 17%  

 

Využití území z hlediska HPP a počtu obyvatel

Návrh metropolitního plánu navyšuje hustotu obyvatel na 324% oproti stávajícímu územnímu plánu. Podlažnost, hodnota indexu využití území a další parametry navrhované pro tuto lokalitu neberou v úvahu přepravní náročnost, která je díky geomorfologii území limitována propustností tramvajové tratě a jediné páteřní silniční komunikace, která je již dnes využívána na hranici své kapacity.

 

Funkční využití území

Návrh metropolitního plánu snižuje dolní limit nebytových funkcí na pouhých 17% oproti stávajícímu územnímu plánu a podíl občanské vybavenosti na méně než polovinu oproti platnému územnímu plánu. Navíc byly sloučeny funkce veřejné vybavenosti, obchodních prostor a sportovních ploch do jedné kategorie “občanská vybavenost”.  To umožňuje, aby v této rozvojové lokalitě vznikla monofunkční bytová zástavba, bez pracovních příležitostí s minimální občanskou vybaveností. S ohledem na jednoznačně finančně nejlukrativnější funkční využití pro tuto lokalitu – bydlení – metropolitní plán jednoznačně generuje monofunkční plochu se všemi nevýhodami – chybí jakákoliv regulace funkce.

 

Naplnění Zásad územního rozvoje

Metropolitní plán nenaplňuje požadavky na něj kladené ZÚR Hl.m.P, a to tak, aby jejich splnění nejen umožňoval, ale také garantoval.

(jedná se zejména o zapracování požadavků na město krátkých vzdáleností a garance vzniku čtvrťových center vybavenosti, tedy funkčního mixu).

 

Občanská vybavenost

Stanovený podíl 5% občanské vybavenosti je nedostačující. Není zřetelné, zda je podíl občanské vybavenosti posuzován v rámci konkrétního záměru.

Metropolitní plán nezaručuje obyvatelům druh výstavby veřejné vybavenosti (škola, zdravotnické zařízení). Vzhledem k tomu, že investoři staví město pro několik generací, ale plánují zisky na nejbližší fiskální období, nevyřeší optimální skladbu budov a jejich funkcí „neviditelná ruka trhu“.

Zcela chybí návrh vyznačení školy.

 

Parkové plochy

Vybudování parku plánovaného na 10% plochy bude na pozemcích soukromých vlastníka problematické zejména proto, že není určeno, kde má být park umístěn.

 

Izolační zeleň

Ulice K Barrandovu, která je rušnou spojnicí vnitřního a vnějšího pražského okruhu, není oddělena od Pražské čtvrti izolační zelení.

 

Podlažnost

Navrhovaná podlažnost ve spojení s definicí podzemního podlaží dle PSP (tj. přízemní parking zahrnutý 80cm zeminy po obvodu se do nadzemních podlaží a do HPP nezapočítává) a s článkem 103 Pravidla pro dominanty umožní výstavbu budov

až o 10 nadzemních podlaží a suterénu (tedy de facto 11 nadzemních podlaží).

 (suterén, 6 podlaží + 2 navýšení podél metropolitních tříd a 2 na nároží s metropolitním náměstím+ ustupující patro). Z textu nevyplývá, kolik ustupujících pater je přípustné realizovat. Celková podlažnost je s ohledem na charakter lokality předimenzovaná.  

 

Podmíněnost podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace

S ohledem na rozsah rozvojové plochy považujeme za nutné podmínit výstavbu podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace (např. regulační plán).

 

Závěr

     V případě, že by Metropolitní plán byl přijat v jeho stávající podobě, došlo by nejen k významnému zhoršení kvality života obyvatel Barrandovského sídliště (přeplněné tramvaje, nedostatek školních zařízení, obchodů a služeb, absence sportovišť a kulturních zařízení, dopravní zácpy), ale také k ohrožení chráněného území Prokopské údolí, neboť přelidněná území v jeho blízkosti na něj budou mít devastující vliv. 

Petice Za kvalitní městský rozvoj západní části Barrandovského sídliště

Spolek za Lepší Barrandov dlouhodobě usiluje o to, aby se pohoda bydlení na Barrandově zlepšovala a nová výstavba neznamenala její zhoršení. V současné době se obnovilo projednávání úpravy UP 1224/01 (U1224 – úprava územního plánu). Tato úprava územního plánu byla podána developerskou firmou Finep a spočívá v navýšení kapacity funkčních ploch OB o 75 % na pozemcích určených k zastavění … Pokračovat ve čtení „Petice Za kvalitní městský rozvoj západní části Barrandovského sídliště“

Spolek za Lepší Barrandov dlouhodobě usiluje o to, aby se pohoda bydlení na Barrandově zlepšovala a nová výstavba neznamenala její zhoršení.
V současné době se obnovilo projednávání úpravy UP 1224/01 (U1224 – úprava územního plánu). Tato úprava územního plánu byla podána developerskou firmou Finep a spočívá v navýšení kapacity funkčních ploch OB o 75 % na pozemcích určených k zastavění mezi Barrandovem a Holyní. Takové navýšení představuje výrazné ohrožení kvalitního bydlení na západním Barrandově.Současné zkušenosti s investory v této lokalitě (Finep a Ekospol) jsou nedobré, jejich projekty jsou zaměřeny na okamžitý zisk bez ohledu na potřeby obyvatel a jsou na hranici stavebního zákona a často i za ní. Tyto investory nezajímají komerční prostory a s nimi spojené obchody a pracovní místa, nezajímá je veřejná vybavenost, parkování, řešení infastruktury mimo jejich pozemek. Hlavním ukazatelem je maximalizace jejich zisku, který je v kobercové čistě bytové výstavbě. Nemáme proto pochyby, že navýšení hrubé podlažní plochy o 50 tis. m2 povede v této oblasti k výraznému zhoršení pohody bydlení – ulice přecpané zaparkovanými auty, nedostatek komerčních prostor pro restaurace, drobné obchody a služby, plná zdravotnická zařízení, nedostatek míst v základních a mateřských školách, stále naléhavější potřeba střední školy, stále chybějící pečovatelská zařízení pro důchodce, sportoviště a příležitost ke kulturnímu vyžití.Za těchto okolností nelze akceptovat, aby byl návrh úpravy ÚP postoupen k dalšímu projednávání v požadovaném rozsahu a bez omezujících podmínek.
Ačkoliv jsme v této věci v kontaktu se starostou Prahy 5, předsedkyní výboru pro územní rozvoj a některými členy tohoto výboru a jednali jsme i s pracovníky magistrátu, kteří mají územní rozvoj na starosti, domníváme se, že je nutné, aby nám podporu v této věci vyjádřila i širší veřejnost. Rozhodli jsme se proto pro petiční akci, která by nedala developerovi úplně volnou ruku a zabránila negativním dopadům na místní obyvatele.
   
Je úkolem radnice MČ Praha 5 dohodnout a uzavřít vymahatelnou smlouvu s developerem před schválením jakékoliv úpravy územního plánu. Spolek předkládá svůj návrh podmínek, které by měly být splněny před schválením této změny. Podmínky by zajistily, aby navržená změna přinesla zisk nejenom investorovi, ale také Městské části v podobě získání pozemků pro budoucí veřejně prospěšnou výstavbu a jejím obyvatelům v podobě budoucího potenciálu komerčních služeb, veřejného vybavení a infrastruktury.

Žádáme Vás proto, abyste naši petici podpořili a připojili své podpisy buď v elektronické podobě (odkaz) nebo podpisem na petiční arch.
Místa, kde bude petiční arch k podpisu, budeme průběžně zveřejňovat na našich těchto stránkách.

 
 

Projekt Kaskády F, G, H, I – pokračování příběhu

Počátkem letošního roku jsme Vás informovali, že dne 14. 12. 2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5 územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I – viz. náš článek „Kaskády F, G, H, I – další výstavba Finepu“. Projekt tradičně využívá postupy více či méně na hranici … Pokračovat ve čtení „Projekt Kaskády F, G, H, I – pokračování příběhu“

Počátkem letošního roku jsme Vás informovali, že dne 14. 12. 2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5 územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I – viz. náš článek „Kaskády F, G, H, I – další výstavba Finepu“.

Projekt tradičně využívá postupy více či méně na hranici zákona, které Finep běžně používá v rámci svých žádostí o územní rozhodnutí, a to nejen pro výstavbu na území Prahy 5, nýbrž po celé Praze. Ve stručnosti shrneme tři nejzásadnější z nich:

  • nerespektování územního plánu, kdy namísto městotvorných bytových domů s funkčními přízemními partery pro provozovny různého typu Finep projektuje čistě bytové domy, do jejichž přízemí umístí drátěné klece s parkovacími stáními, jež tvoří přízemí celého domu či jsou polozapuštěné pod zem. Jak je toto možné? Stavební úřad mu totiž tradičně udělí výjimku z platného územního plánu – tak zvanou „výjimečnou přípustnost“.
  • Finep naprostou většinu svých bytů projektuje jako 1+kk (včetně bytů o rozloze až 100 m2), postaví v nich část příček naznačujících rozdělení hlavního obytného prostoru a projekt zkolauduje jako 1+kk. Po kolaudaci pak „na žádost klienta“ dostaví nedodělané příčky a ze zkolaudovaného 1+kk rázem vznikne hezký nezkolaudovaný 2+kk. Cílem tohoto podvodu je obejít vyhlášku č. 26/1999 o počtu parkovacích míst, podle které je tento projekt posuzován. Dle ní může totiž být ke každému bytu o dispozici 1+kk vybudována jen ½ parkovacího stání (na rozdíl od bytu s dispozicí 2+kk, pro který je požadováno celé jedno parkovací stání).

 

Těmito dvěma kroky Finep řeší dvě mouchy jednou ranou. Získá-li výjimečnou přípustnost, nemusí v přízemí stavět nebytové prostory a namísto toho tam připraví klecová garážová stání. Vyznačí-li v projektu výstavbu zejména bytů 1+kk, bude povinen vybudovat výrazně méně parkovacích stání, takže ve výsledku mu pro garážová stání postačí přízemí a nemusí hloubit suterénní základy a dům postaví na pilotech (sloupech). Výsledek: výrazná úspora finančních prostředků při stavbě domu. Zisk z prodeje bytů však zůstává stejný…….

  • Finep používá „salámovou metodu“ k získávání povolení pro výstavbu svých domů. Namísto toho, aby celý svůj projekt na dostavbu barrandovského sídliště, jenž má již dávno naprojektován, nechal dotčenými orgány posoudit jako komplexní se všemi jeho vlivy na dotčené území, podává své žádosti postupně vždy jen pro pár domů. Tím se vyhne posuzování celého projektu jako celku včetně jeho vlivu na okolí, a to z hlediska dopravní, kanalizační a vodovodní infrastruktury či z hlediska občanské vybavenosti.

 

Proti všem těmto nekalostem jsme podali námitky, a to jak v písemné podobě tak i ústně během veřejného projednání. Kompletní znění našich námitek naleznete zde – ZLB Námitky ÚŘ Kaskády Barrandov FGHI v2.1.

Že záměr není zcela v pořádku a transparentní, potvrzují i závěry jednotlivých výborů, komisí a závěr rady Městské části Prahy 5 (dále jen RMČ P-5), viz:

Dne 7. 2. 2017 zasedal na Úřadu Městské části Prahy 5  (dále jen „ÚMČ P-5“) Výbor pro územní rozvoj (dále jen „VÚR“) a jednomyslně nesouhlasil s předloženým záměrem Finepu a doporučil RMČ P-5, aby podala námitky proti tomuto řízení – Usneseni VÚR .

 Dne 8. 2. 2017 zasedala rada MČ P-5, která vyslyšela doporučení VÚR a rovněž nesouhlasila s předloženým návrhem a nařídila zaměstnancům Odboru územní rozvoj vypracovat námitky a poslat je do 13. 2. 2017 na Stavební úřad. Odbor nařízení splnil a námitky proti územnímu řízení jménem Městské části v zákonné lhůtě zaslal – Usnesení Rady Prahy 5

Dne 15. 2. 2017 zasedala na ÚMČ P-5 Dopravní komise a jednomyslně souhlasila s námitkami uplatněnými Městskou částí . 

 

Dne 15. 2. 2017 se na ÚMČ P-5 konalo veřejné projednání, což byl zároveň poslední den, kdy účastníci řízení mohli podávat své námitky. Této možnosti využilo více než 30 lidí, kterých se plánovaná výstavba Finepu přímo dotýká, a též zástupci našeho spolku a dále spolku SNOP5. Za protistranu byl přítomen pan Ing. Arch. Zdeněk Hölzel, jednatel společnosti AHK architekti, která pro Finep zpracovávala veškerou projektovou dokumentaci. Na všechny naše otázky, připomínky, námitky odpovídal velmi arogantním a zavádějícím způsobem. Zpochybňoval úroveň a vzdělání všech přítomných účastníků, v některých případech podával nesmyslné odpovědi, například že byty 1+kk projektované s dvěmi dveřmi vedle sebe a naznačenou příčkou mezi nimi v žádném případě nelze považovat za byty určené k dostavbě na 2+kk!

Posuďte sami, je-li toto standardní projektování bytů 1+kk:

Kaskády H – příklad dispozice bytů 1+1

                                               

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ze strany úřadu MČ P-5 se veřejného projednání zúčastnila pouze pracovnice stavebního úřadu paní Ševčíková, která zcela zjevně hájila záměr investora a námitky občanů a spolků se snažila relativizovat. Opakovaně námi byla vyzývána, aby nařídila místní šetření přímo na místě zamýšlené stavby, aby se sama přesvědčila, že naše námitky nejsou neopodstatněné a mají reálný základ. Náš návrh však zcela ignorovala.

Logicky uvažující člověk by si řekl, že když proti této formě výstavby protestují jak místní občané a spolky a rovněž i samotná Městská část Prahy 5, že Stavební úřad povolení nevydá. Chyba lávky! Dne 13. 4. 2017 Stavební úřad P-5 vydal územní rozhodnutí pro výstavbu Kaskád F, G, H a I. Text rozhodnutí zde: 1.část2. část3. část.

 

Pikantní na celé věci je, že při žádosti o územní rozhodnutí na výstavbu předchozích třech domů označovaných jako „Kaskády C, D, E“, Finep rovněž žádal o výjimku z územního plánu, aby se vyhnul výstavbě nebytových prostor, které pro dané území územní plán předepisuje. Jako argument přitom použil odvolání na další plánovanou výstavbu, v níž již potřebné nebytové prostory vytvoří. Stavební úřad tehdy tento argument Finepu použil jako důvod pro zamítnutí našich námitek. A nyní, když Finep požádal o ony další domy, v nichž slíbil před dvěma lety vytvořit nebytové prostory, na své sliby zapomněl a opět žádá o stejnou výjimku, aby si zase mohl postavit jen čistě obytné domy. A stavební úřad po Finepu splnění svého dva roky starého slibu vůbec nevymáhal a opět výjimku z územního plánu udělil!  

 

Nezbylo nám tedy nic jiného, než zpracovat odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí a poslat jej na Stavební odbor Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) – kompletní text odvolání spolku zde: ZLB Odvolání k ÚR Kaskády FGHI. Nyní je tedy na rozhodnutí  MHMP, bude-li stavba povolena či nikoliv. Tohoto faktu si je samozřejmě Finep vědom a snaží se všemožnými způsoby získat kladné stanovisko.  Obchází jednotlivé úředníky a zastupitele a přesvědčuje je, že stavět domy s přízemními nebytovými prostory je příliš drahé a že neumí tyto prostory prodat. A že nikdo nebude mít zájem o suterénní garážová stání. Přeloženo: náš zisk nebude tak vysoký a nebude tak rychle vydělaný jako v případě výstavby čistě bytových domů.

A co na to úředníci a zastupitelé z MHMP? Leží jim na srdci kvalitní rozvoj okrajových městských částí anebo dají přednost osobním zájmům? Budou za svým působením na MHMP chtít zanechat stopu v podobě kvalitní urbanizace pražských sídlišť, anebo se budou řídit hesly „malá domů“ a „po nás potopa“?