Odpověď na nepravdivé informace psané paní Eliškou Hozmanovou na FCB o našem spolku

Vážená paní Hozmanová, dovolujeme si tímto reagovat na Vaše obviňování našeho spolku, ke kterému se čas od času uchylujete na FCB, obvykle na stránkách Barrandoviny.cz: 3. 3. 2020 jste nás osočila z, cituji: „Se Spolkem jsme také hovořili, ale z rozhovorů vyplynulo to, že nevěří tomu, že by byla šance na to, něco změnit. Zajímalo … Pokračovat ve čtení „Odpověď na nepravdivé informace psané paní Eliškou Hozmanovou na FCB o našem spolku“

Vážená paní Hozmanová,

dovolujeme si tímto reagovat na Vaše obviňování našeho spolku, ke kterému se čas od času uchylujete na FCB, obvykle na stránkách Barrandoviny.cz:

  • 3. 3. 2020 jste nás osočila z, cituji: „Se Spolkem jsme také hovořili, ale z rozhovorů vyplynulo to, že nevěří tomu, že by byla šance na to, něco změnit. Zajímalo by nás, na čem se dohodli a co komu šlo na ruku. Protože plán zástavby Barrandova je otřesný a v tak významné lokalitě absolutně nepochopitelný.“

Věřte, že my jsme se s žádným developerem či úřadem „na ničem nedohodli“ a nikomu z nás nešlo nic na ruku. Veškerou naši spolkovou aktivitu vyvíjíme v našem volném čase a zcela zdarma a dobrovolně.

Našim motorem je zápal pro věc a snaha, aby v oblasti západního Barrandova (území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím) bylo možné žít plnohodnotný život kombinující  výhody města a těsného sousedství s přírodou. Tj. aby zde nevznikaly pouze betonové monobloky s noclehárnami a rozlehlými parkovišti, a aby výstavba nezasahovala stále hlouběji do Prokopského údolí či k Holyni. Naší snahou je dostat co možná nejvíce aut z ulic do podzemí  nově budovaných domů, snížit hustotu a výšku zástavby, zajistit na  Barrandově občanskou vybavenost – tj. dostatek obchodů, provozoven pro služby, škol a školek, lékařských ordinací, sportovní halu, apod.

A důvod naší snahy je prostý. Všichni členové spolku zde bydlí a nikam se nehodlají stěhovat (tzn. že: „neshrábneme tisíce a neutečeme odtud“ ), a tak máme přímý zájem na tom, aby se nám zde žilo a dýchalo příjemně.

  • 3. 3. 2021 jste uvedla, cituji: „….pokoušeli jsme se spojit se spolky, ale spíš to vypadá tak, že oni mají zajeté koleje a nechtějí se pouštět do tak velké akce. Developer zde údajně umí uchlácholit nespokojené občany různými dárky (vedení pošty, nová okna apod.)  Náš spolek je složen z lidí z Holyně i Barrandova, kteří chtějí zamezit nekontrolovatelné zástavbě a bezohlednému konání úřadů a MČ 5. Jelikož jsme místními obyvateli, tak známe negativa i pozitiva této lokality a můžeme společně informovat o těchto problémech. …“

Pokud ve zdejší lokalitě skutečně bydlíte, jak tvrdíte, tak musíte znát stav barrandovské pošty – že průměrná čekací doba je 45 min/osobu, že polovina přepážek je stále zavřených, že ve špičkách je čekací doba mnohem delší. S rostoucím počtem obyvatel Barrandova bohužel barrandovská pošta nijak své služby nerozšířila. Otevření další pobočky pošty v západní části Barrandova bylo tedy naopak žádoucí.  A bylo zapotřebí několika let jednání s Českou poštou, s Městskou částí Praha 5 (napříč celým politickým spektrem), s Finepem,  než se podařilo její otevření prosadit a zrealizovat. 

Jestli Vám otevření pobočky pošty v ulici Voskovcova, která nyní poskytuje služby celému západnímu Barrandovu, a která přetížené pobočce u Tilleho náměstí výrazně ulehčila, připadá jako úplatek, tak Vašemu cíli, za který údajně bojujete ve prospěch zdejších občanů, nerozumíme.

REALITA PRÁCE ELIŠKY HOZMANOVÉ

Velmi nás mrzí, že o nás šíříte tyto nepravdy, zejména poté, co jsme spolu komunikovali o spolupráci, ke které bohužel z Vaší strany nikdy nedošlo. Dovolíme si Vám zde stručně připomenout průběh a výsledek Vaší spolupráce:

  • 4. 4. 2019 večer (čtvrtek) jste nás mailem kontaktovala s žádostí, abychom se připojili k Vaší petici https://www.petice24.com/zachrana_prokopskeho_udoli_a_okoli?u=2826226 a abychom se zúčastnili akce konané o nadcházejícím víkendu (7. 4. 2019) Běh Prokopským údolím
  • jelikož jsme se s ohledem na  velmi krátkou reakční dobu nemohli běhu zúčastnit (všichni členové jsme vázáni pracovními a rodinnými povinnostmi) , nabídli jsme Vám jako alternativu pozvání na nejbližší schůzku našeho spolku, která se měla konat ve čtvrtek 11. 4. 2019
  • pozvání jste přijala a poslala jste nám text Vaší petice;  zjistili jsme, že Vaše petice nesplňuje potřebné náležitosti, aby mohla splnit svůj účel – na tuto chybu jsme Vás e-mailem upozornili
  • na schůzku našeho spolku jste však nepřišla. Na náš dotaz, proč jste nepřišla, jste se omluvila, že na schůzku jste úplně zapomněla.
  • pozvali jsme Vás na další schůzku spolku konanou dne 2. 5. 2019
  • schůzky jste se opět nezúčastnila, tentokrát jste nám ani neřekla, proč jste nepřišla
  • přesto jsme Vám poslali zápis ze schůzky s datem konání naší další schůzky plánované na 16. 5. 2019.
  • dne 16. 5. 2019 jsme Vám ráno připomněli nadcházející schůzku. Schůzky jste se opět nezúčastnila.
  • od té doby jste se již neozvala.  Přesto, že jsme Vás ještě několikrát kontaktovali. Nezvedala jste telefon.
  • ve stejném období jste také měla dohodnutou schůzku na radnici s panem Doležalem, radním MČ Praha 5, na schůzku jste však také nedorazila a ani se neomluvila. Nepřijala jste ani nabídku na náhradní schůzku.

Takže Vaše prohlášení, že nestojíme o nové členy, není pravdivé. Od té doby, co jsme Vás neúspěšně zvali ke spolupráci, máme několik nových členů, a to z různých lokalit barrandovského sídliště.

Stále Vám však nabízíme možnost se připojit k nám či alespoň navázat spolupráci mezi našimi spolky a své kroky koordinovat. Tímto způsobem již řadu let spolupracujeme s některými ostatními barrandovskými spolky.

KONSTRUKTIVNÍ PRÁCE SPOLKU ZA LEPŠÍ BARRANDOV

Paní  Hozmanová, je hezké, že máte snahu nenechat zastavit veškeré území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím. Pokud ale chcete skutečně něco změnit, musíte k řešení problému začít přistupovat konstruktivně a s předstihem, nikoliv na poslední chvíli. To znamená zajímat se o vývoj dávno před tím, než na polích stojí jeřáby a náklaďáky s betonem. To znamená věnovat hodiny času:

  • sledování a detailnímu pročítání všech vyhlášek, zákonů, územních plánů, usnesení Zastupitelstva MČ Prahy 5 a usnesení Zastupitelstva Magistrátu týkajících se podávaných žádostí o změny územního plánu
  • detailnímu zkoumání žádostí o územní řízení podávané developery na Stavebním úřadě, včetně pročítání a pečlivého zkoumání všech závazných stanovisek dotčených orgánů, porovnávání výpočtů uváděných v žádosti s platným územním plánem, posuzování každé jednotlivé výstavby v kontextu celého území, hlídání vyčerpané a nevyčerpané kapacity pro výstavbu (věřte, že developeři s tímto dělají pěkné psí kusy – domnívají se, že „spolkaři“ si neumějí nic spočítat),  přepočítávání koeficientu zeleně, apod.
  • účastnit se jednání Výboru pro územní rozvoj na MČ P-5
  • podávat námitky v územním řízení či odvolání proti vydanému územnímu řízení
  • vyvolávat schůzky s dotečenými orgány (PVS, PVK, IPR, apod.)

Již v naší mailové komunikaci v dubnu 2019 jsme Vás upozorňovali, že dosažení změn v plánované výstavbě není otázka jedné petice, nýbrž dlouhodobého tlaku občanské veřejnosti na politiky. Že někdy to vyjde bez velkých příprav, ale většinou je to mravenčí práce. A že rádi uvítáme nové aktivní síly. V žádném případě jsme však nikdy nekonstatovali, že nevěříme tomu, že by byla šance něco změnit.  Kdyby nešlo nic změnit, tak by náš spolek přestal dávno fungovat a nedosáhl by výsledků, jakých za svou sedmiletou existenci dosáhl.

JAK JE TO VE SKUTEČNOSTI S POZEMKY MEZI BARRANDOVEM A HOLYNÍ A ÚZEMNÍM PLÁNEM

Rádi bychom shrnuli, jaká je a byla reálná situace ohledně výstavby sídliště mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím:

  • již v roce 1975 (tj. když vznikaly plány na výstavbu barrandovského sídliště jako takového) byla pole mezi (tehdy  ještě neexistující) Pražskou čtvrtí a Holyní v územním plánu označena jako území pro sídlištní výstavbu = s výstavbou sídliště panelového typu se uvažovalo až ke kraji cca 100 m od Holyně (tuto linii dnes víceméně kopíruje remízek)
  • v územním plánu z roku 1984 se plán na výstavbu sídliště rozšířil až k téměř samému okraji Holyně, do těsného sousedství prvního domu stojícího na příjezdové cestě „Prašanda“  z Barrandova do Holyně po levé cestě
  • územní plán z roku 1994 nic neměnil a dokonce již znal i podobu sídliště, mělo kopírovat podobu sídlišť  Velká Ohrada či Nové Butovice
  • v  posledním, aktuálně platném územním plánu z roku 2000 se naopak plocha pro výstavbu bytů zúžila směrem od Holyně k Barrandovu a vymezila se jasná hranice nezastavitelné přírodní lokality (oblast mezi Holyní a remízkem)
  • tento územní plán je platný pro všechny stavby na Barrandově a okolí od roku 2000 a je v něm jasně definovaná HPP pro vytěžení pozemků; tento koeficient má hodnotu 1,00 (tzn. jím stanovená hodnota představuje 100% výstavby)
  • v roce 2015 požádal Finep o navýšení tohoto koeficientu na všech pozemcích, které měl v plánu vykoupit a na nichž chtěl vystavět bytové domy, na hodnotu 2,00 = navýšení o 100%!
  • po důrazných protestech našeho spolku byla zpracována územní studie, do níž si však všichni barrandovští developeři protlačili snížení koeficentu pouze na hodnotu 1,75
  • a tak jsme přistoupili k úředním obstrukcím, díky kterým se po cca 1 a 1/2 roce podařilo zpracovat novou územní studii, v níž byl ustanoven koeficient na hodnotu 1,3, tj. že oproti platnému územnímu plánu se může budoucí výstavba ve sledovaném území navýšit maximálně o 30%.

Z uvedeného vyplývá, že již za dob hlubokého socialismu se s pozemky mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím počítalo jako se stavebními, a to na výstavbu bytových domů. Kdyby v listopadu 1989 neproběhla sametová revoluce,  stálo by zde panelové sídliště typu Nové Butovice.  I tramvaj až do Holyně byla již v socialistických plánech zakreslena.

Po sametové revoluci došlo k navrácení sledovaných polí restituentům, nicméně ke zrušení  územního plánu nikoliv. Zrušilo se též státní plánování a výstavbou domů se začaly zabývat soukromé podniky, z nichž se postupně vyvinuli dnešní developeři. A ti začali postupně obcházet soukromé vlastníky polí a přesvědčovat je o výhodnosti prodeje jejich pozemků. Prvním takovým počinem byl prodej pole, na kterém se v letech 1997-1999 postavil dům Kaskády I. Vlastníkem pozemku byl tehdy jeden bývalý obyvatel Holyně (sama velmi dobře víte, o koho se jedná…).

Pokud byste chtěla zastavit výstavbu nových domů úplně, musela byste přesvědčit všechny soukromé vlastníky polí, aby svá pole neprodávali. Ve většině případů se přitom jedná o původní či stávající obyvatele Holyně, tzn. o lidi se znalostí místních poměrů. Bez pozemku totiž žádný developer nemůže nic vystavět.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *