Za lepší Barrandov

Tento článek aktualizuje informace o nové výstavbě společnosti FINEP na západním Barrandově. Na obrázku jsou zobrazeny plány společnosti Finep na pokračování výstavby v této lokalitě. Ti kdož sledují informace Spolku Za lepší Barrandov vědí, že na oblast UR1 resp. UR2 bylo vydáno na jaře roku 2016 resp. 2017 nepravomocné územní rozhodnutí. Odvolání, které Spolek, městská část a další účastníci podali se týkaly hlavně nedostatku parkovacích míst, komerčních prostor a veřejné vybavenosti. Na podzim 2017 inicioval Finep řadu jednání, při kterých byla tato odvolání projednávána.

Výsledkem náročných vyjednávání jsou tři smlouvy o spolupráci  uzavřené mezi Finepem na jedné straně  a Spolkem, MČ Praha 5 a SVJ Kaskády II na straně druhé. Všechny tři smlouvy zavazují společnost Finep zajistit při nové výstavbě minimálně jedno parkovací místo na byt a tam, kde toho nedosáhnou kompenzovat chybějící parkovací místa MČ Praha 5 finančním příspěvkem 50 000,- Kč na jedno parkovací místo. Nad rámec tohoto příspěvku poskytne Finep projekční práce pro parkovací dům do výše 1,4 mil. Kč. To by umožnilo MČ P5 výstavbu parkovacího domu, který by pomohl parkování na západním Barrandově zlepšit.

Dalším bodem uzavřených smluv je zvýšení plochy nebytových prostor vhodných pro komerční využití, zejména obchod a služby. V rámci UR2 bude umístěn supermarket 300 – 500 m2 a celková plocha nebytových prostor dosáhne 1025 m2. V UR3 bude umístěno restaurační zařazení s minipivovarem a celková plocha komerčních prostor bude 850 m2. Další služby a komerční plochy pro obyvatele v docházkové vzdálenosti budou v rámci polyfunkčního domu o ploše 2.669 m2 (UR4).

Dále se investor zavázal ke snížení budovy C o jedno patro (UR1) a k provozování pobočky Pošta Partner po dobu minimálně 3 let.

Společnost Finep na tyto závazky poskytla finanční garance.

Neméně důležitou součástí smlouvy se Spolkem Za lepší Barrandov je dohoda o informování a včasném řešení případných problémů v průběhu výstavby.

Na základě této smlouvy Spolek Za lepší Barrandov vzal zpět odvolání proti územnímu rozhodnutí na UR1 a UR2.

Stavební úřad Prahy 5 poté vydal územní rozhodnutí pro budovy D,E a následně  též stavební povolení. Výstavba začala koncem srpna 2018. Pro přeprojektovanou budovu C probíhá stavební řízení.

Začátkem července 2018 byla otevřena pobočka Pošty Partner  Praha 500 ve Voskovcově 51, která poskytuje plnohodnotné poštovní služby v pracovní dny od 14:00 do 18:00. Směrovací číslo je 150 20. Od září zde MČ Praha 5 provozuje také přepážku Czech Point.

V současné době FINEP jedná o vedení staveništní dopravy mimo sídliště v ose budoucí tramvajové trati směrem ke křižovatce ulice U Náhonu a K Barrandovu.    

Úvod

Tabulka porovnávající stávající ÚP a nový Metropolitní plán pro lokalitu “Pražská čtvrť” (krycí list 184) zřetelně ukazuje, že metropolitní plán uvolňuje veškeré regulativy nutné pro výstavbu funkčního města:

 

Pražská čtvrť krycí list 184	rozloha [ha]	40,7603
počet obyvatel
	cílová HPP [m2]	HPP bytů max. [m2]	hustota obyvatel [os/ha]
Stávající ÚP	333 796	258 241	181
Metropolitní plán	880 422	836 401	586
změna (nárůst)	264%	324%
občanská vybavenost
	minimální veřejná vybavenost a sportoviště [m2]	minimální komerční a nebytové prostory  [m2]
Stávající ÚP	47 520	75 556
Metropolitní plán	20 380
změna	pokles na 17%

 

Využití území z hlediska HPP a počtu obyvatel

Návrh metropolitního plánu navyšuje hustotu obyvatel na 324% oproti stávajícímu územnímu plánu. Podlažnost, hodnota indexu využití území a další parametry navrhované pro tuto lokalitu neberou v úvahu přepravní náročnost, která je díky geomorfologii území limitována propustností tramvajové tratě a jediné páteřní silniční komunikace, která je již dnes využívána na hranici své kapacity.

 

Funkční využití území

Návrh metropolitního plánu snižuje dolní limit nebytových funkcí na pouhých 17% oproti stávajícímu územnímu plánu a podíl občanské vybavenosti na méně než polovinu oproti platnému územnímu plánu. Navíc byly sloučeny funkce veřejné vybavenosti, obchodních prostor a sportovních ploch do jedné kategorie “občanská vybavenost”.  To umožňuje, aby v této rozvojové lokalitě vznikla monofunkční bytová zástavba, bez pracovních příležitostí s minimální občanskou vybaveností. S ohledem na jednoznačně finančně nejlukrativnější funkční využití pro tuto lokalitu – bydlení – metropolitní plán jednoznačně generuje monofunkční plochu se všemi nevýhodami – chybí jakákoliv regulace funkce.

 

Naplnění Zásad územního rozvoje

Metropolitní plán nenaplňuje požadavky na něj kladené ZÚR Hl.m.P, a to tak, aby jejich splnění nejen umožňoval, ale také garantoval.

(jedná se zejména o zapracování požadavků na město krátkých vzdáleností a garance vzniku čtvrťových center vybavenosti, tedy funkčního mixu).

 

Občanská vybavenost

Stanovený podíl 5% občanské vybavenosti je nedostačující. Není zřetelné, zda je podíl občanské vybavenosti posuzován v rámci konkrétního záměru.

Metropolitní plán nezaručuje obyvatelům druh výstavby veřejné vybavenosti (škola, zdravotnické zařízení). Vzhledem k tomu, že investoři staví město pro několik generací, ale plánují zisky na nejbližší fiskální období, nevyřeší optimální skladbu budov a jejich funkcí „neviditelná ruka trhu“.

Zcela chybí návrh vyznačení školy.

 

Parkové plochy

Vybudování parku plánovaného na 10% plochy bude na pozemcích soukromých vlastníka problematické zejména proto, že není určeno, kde má být park umístěn.

 

Izolační zeleň

Ulice K Barrandovu, která je rušnou spojnicí vnitřního a vnějšího pražského okruhu, není oddělena od Pražské čtvrti izolační zelení.

 

Podlažnost

Navrhovaná podlažnost ve spojení s definicí podzemního podlaží dle PSP (tj. přízemní parking zahrnutý 80cm zeminy po obvodu se do nadzemních podlaží a do HPP nezapočítává) a s článkem 103 Pravidla pro dominanty umožní výstavbu budov

až o 10 nadzemních podlaží a suterénu (tedy de facto 11 nadzemních podlaží).

 (suterén, 6 podlaží + 2 navýšení podél metropolitních tříd a 2 na nároží s metropolitním náměstím+ ustupující patro). Z textu nevyplývá, kolik ustupujících pater je přípustné realizovat. Celková podlažnost je s ohledem na charakter lokality předimenzovaná.  

 

Podmíněnost podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace

S ohledem na rozsah rozvojové plochy považujeme za nutné podmínit výstavbu podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace (např. regulační plán).

 

Závěr

     V případě, že by Metropolitní plán byl přijat v jeho stávající podobě, došlo by nejen k významnému zhoršení kvality života obyvatel Barrandovského sídliště (přeplněné tramvaje, nedostatek školních zařízení, obchodů a služeb, absence sportovišť a kulturních zařízení, dopravní zácpy), ale také k ohrožení chráněného území Prokopské údolí, neboť přelidněná území v jeho blízkosti na něj budou mít devastující vliv. 

Počátkem letošního roku jsme Vás informovali, že dne 14. 12. 2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5 územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I – viz. náš článek „Kaskády F, G, H, I – další výstavba Finepu“.

Projekt tradičně využívá postupy více či méně na hranici zákona, které Finep běžně používá v rámci svých žádostí o územní rozhodnutí, a to nejen pro výstavbu na území Prahy 5, nýbrž po celé Praze. Ve stručnosti shrneme tři nejzásadnější z nich:

• nerespektování územního plánu, kdy namísto městotvorných bytových domů s funkčními přízemními partery pro provozovny různého typu Finep projektuje čistě bytové domy, do jejichž přízemí umístí drátěné klece s parkovacími stáními, jež tvoří přízemí celého domu či jsou polozapuštěné pod zem. Jak je toto možné? Stavební úřad mu totiž tradičně udělí výjimku z platného územního plánu – tak zvanou „výjimečnou přípustnost“.
• Finep naprostou většinu svých bytů projektuje jako 1+kk (včetně bytů o rozloze až 100 m2), postaví v nich část příček naznačujících rozdělení hlavního obytného prostoru a projekt zkolauduje jako 1+kk. Po kolaudaci pak „na žádost klienta“ dostaví nedodělané příčky a ze zkolaudovaného 1+kk rázem vznikne hezký nezkolaudovaný 2+kk. Cílem tohoto podvodu je obejít vyhlášku č. 26/1999 o počtu parkovacích míst, podle které je tento projekt posuzován. Dle ní může totiž být ke každému bytu o dispozici 1+kk vybudována jen ½ parkovacího stání (na rozdíl od bytu s dispozicí 2+kk, pro který je požadováno celé jedno parkovací stání).

 

Těmito dvěma kroky Finep řeší dvě mouchy jednou ranou. Získá-li výjimečnou přípustnost, nemusí v přízemí stavět nebytové prostory a namísto toho tam připraví klecová garážová stání. Vyznačí-li v projektu výstavbu zejména bytů 1+kk, bude povinen vybudovat výrazně méně parkovacích stání, takže ve výsledku mu pro garážová stání postačí přízemí a nemusí hloubit suterénní základy a dům postaví na pilotech (sloupech). Výsledek: výrazná úspora finančních prostředků při stavbě domu. Zisk z prodeje bytů však zůstává stejný…….

• Finep používá „salámovou metodu“ k získávání povolení pro výstavbu svých domů. Namísto toho, aby celý svůj projekt na dostavbu barrandovského sídliště, jenž má již dávno naprojektován, nechal dotčenými orgány posoudit jako komplexní se všemi jeho vlivy na dotčené území, podává své žádosti postupně vždy jen pro pár domů. Tím se vyhne posuzování celého projektu jako celku včetně jeho vlivu na okolí, a to z hlediska dopravní, kanalizační a vodovodní infrastruktury či z hlediska občanské vybavenosti.

 

Proti všem těmto nekalostem jsme podali námitky, a to jak v písemné podobě tak i ústně během veřejného projednání. Kompletní znění našich námitek naleznete zde – ZLB Námitky ÚŘ Kaskády Barrandov FGHI v2.1.

Že záměr není zcela v pořádku a transparentní, potvrzují i závěry jednotlivých výborů, komisí a závěr rady Městské části Prahy 5 (dále jen RMČ P-5), viz:

Dne 7. 2. 2017 zasedal na Úřadu Městské části Prahy 5  (dále jen „ÚMČ P-5“) Výbor pro územní rozvoj (dále jen „VÚR“) a jednomyslně nesouhlasil s předloženým záměrem Finepu a doporučil RMČ P-5, aby podala námitky proti tomuto řízení – Usneseni VÚR .

 Dne 8. 2. 2017 zasedala rada MČ P-5, která vyslyšela doporučení VÚR a rovněž nesouhlasila s předloženým návrhem a nařídila zaměstnancům Odboru územní rozvoj vypracovat námitky a poslat je do 13. 2. 2017 na Stavební úřad. Odbor nařízení splnil a námitky proti územnímu řízení jménem Městské části v zákonné lhůtě zaslal – Usnesení Rady Prahy 5

Dne 15. 2. 2017 zasedala na ÚMČ P-5 Dopravní komise a jednomyslně souhlasila s námitkami uplatněnými Městskou částí . 

 

Dne 15. 2. 2017 se na ÚMČ P-5 konalo veřejné projednání, což byl zároveň poslední den, kdy účastníci řízení mohli podávat své námitky. Této možnosti využilo více než 30 lidí, kterých se plánovaná výstavba Finepu přímo dotýká, a též zástupci našeho spolku a dále spolku SNOP5. Za protistranu byl přítomen pan Ing. Arch. Zdeněk Hölzel, jednatel společnosti AHK architekti, která pro Finep zpracovávala veškerou projektovou dokumentaci. Na všechny naše otázky, připomínky, námitky odpovídal velmi arogantním a zavádějícím způsobem. Zpochybňoval úroveň a vzdělání všech přítomných účastníků, v některých případech podával nesmyslné odpovědi, například že byty 1+kk projektované s dvěmi dveřmi vedle sebe a naznačenou příčkou mezi nimi v žádném případě nelze považovat za byty určené k dostavbě na 2+kk!

Posuďte sami, je-li toto standardní projektování bytů 1+kk:

                                               

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ze strany úřadu MČ P-5 se veřejného projednání zúčastnila pouze pracovnice stavebního úřadu paní Ševčíková, která zcela zjevně hájila záměr investora a námitky občanů a spolků se snažila relativizovat. Opakovaně námi byla vyzývána, aby nařídila místní šetření přímo na místě zamýšlené stavby, aby se sama přesvědčila, že naše námitky nejsou neopodstatněné a mají reálný základ. Náš návrh však zcela ignorovala.

Logicky uvažující člověk by si řekl, že když proti této formě výstavby protestují jak místní občané a spolky a rovněž i samotná Městská část Prahy 5, že Stavební úřad povolení nevydá. Chyba lávky! Dne 13. 4. 2017 Stavební úřad P-5 vydal územní rozhodnutí pro výstavbu Kaskád F, G, H a I. Text rozhodnutí zde: 1.část, 2. část, 3. část.

 

Pikantní na celé věci je, že při žádosti o územní rozhodnutí na výstavbu předchozích třech domů označovaných jako „Kaskády C, D, E“, Finep rovněž žádal o výjimku z územního plánu, aby se vyhnul výstavbě nebytových prostor, které pro dané území územní plán předepisuje. Jako argument přitom použil odvolání na další plánovanou výstavbu, v níž již potřebné nebytové prostory vytvoří. Stavební úřad tehdy tento argument Finepu použil jako důvod pro zamítnutí našich námitek. A nyní, když Finep požádal o ony další domy, v nichž slíbil před dvěma lety vytvořit nebytové prostory, na své sliby zapomněl a opět žádá o stejnou výjimku, aby si zase mohl postavit jen čistě obytné domy. A stavební úřad po Finepu splnění svého dva roky starého slibu vůbec nevymáhal a opět výjimku z územního plánu udělil!  

 

Nezbylo nám tedy nic jiného, než zpracovat odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí a poslat jej na Stavební odbor Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) – kompletní text odvolání spolku zde: ZLB Odvolání k ÚR Kaskády FGHI. Nyní je tedy na rozhodnutí  MHMP, bude-li stavba povolena či nikoliv. Tohoto faktu si je samozřejmě Finep vědom a snaží se všemožnými způsoby získat kladné stanovisko.  Obchází jednotlivé úředníky a zastupitele a přesvědčuje je, že stavět domy s přízemními nebytovými prostory je příliš drahé a že neumí tyto prostory prodat. A že nikdo nebude mít zájem o suterénní garážová stání. Přeloženo: náš zisk nebude tak vysoký a nebude tak rychle vydělaný jako v případě výstavby čistě bytových domů.

A co na to úředníci a zastupitelé z MHMP? Leží jim na srdci kvalitní rozvoj okrajových městských částí anebo dají přednost osobním zájmům? Budou za svým působením na MHMP chtít zanechat stopu v podobě kvalitní urbanizace pražských sídlišť, anebo se budou řídit hesly „malá domů“ a „po nás potopa“?

V úterý 7.3.2017 bude na Výboru Územního rozvoje konečně představena „Územní studie Barrandov fáze I“. Pokud vás zajímají detaily celé rozsáhlé studie, můžete si ji stáhnout ZDE ( 671 MB ).

Kromě území mezi současným Barrandovem a Holyní se studie věnuje také oblasti u ulice Štěpařská/Hogerova/K Barrandovu, oblasti přiléhající ke Slivenci mezi ulicemi Smaragdová a Ke Smíchovu a oblastí v blízkosti nové smyčky tramvaje u ulice U Náhonu.

Její první čtení pro nás znamenalo velké překvapení a vyvolalo řadu otázek:

Studie více než dvojnásobně (2,2x) zahušťuje výstavbu na území pevně omezeném Prokopským údolím a Barrandovskou radiálou, jehož kapacita je již dnes na hraně. Co vedlo architekty k tak razantnímu zahuštění výstavby? ( Studie udává 645.000 m2 v centrální části se započtením stávající výstavby Kaskád, zatímco platný ÚP limituje ve stejném území HPP na 293.000 m2 )

1. Budou mít developeři Finep a Ekospol na Barrandově nový Klondike? Studie udává pro centrální část celkem 445,6 tis. m2 hrubé podlahové plochy bytů, po přepočtu na čistou plochu se hraje o tržní hodnotu téměř 21 mld. Kč.
2. Kam odtečou zisky developerů? Budou se podílet na výstavbě infrastruktury a veřejné vybavenosti nebo to nechají na Radnici, která jim v současné době vychází vstříc nevídaným způsobem?
3. Proč A69 převzala do studie beze jakýchkoliv úprav kontroverzní projekty FINEPu a EKOSPOLu, které ještě nemají územní rozhodnutí? Souvisí to snad s navýšením ceny za urbanistickou studii?
4. Proč A69 vychází vstříc developerům, ale nereflektovala zájmy stávajících obyvatel Barrandova? Studie sice dokládá požadavky místních obyvatel, ale ve výsledku se to neprojevuje. Proč se zvýšily regulativy funkčních ploch umožňující podstatně vyšší zástavbu? Proč se snížila funkční plocha pro veřejnou vybavenost? Proč zmizela funkční plocha pro sport?
5. Proč starosta MUDr. Klíma připlatil firmě A69 600.000 Kč, aby přepracovala studii podle dalších požadavků developerů, ale místní drobní majitelé a obyvatelé jsou postaveni před hotovou věc.
6. Jak se k nové architektonické studii postaví Radnice MČ? Jakým způsobem chce projednat studii s občany?
7. Podle současného územního plánu je plánovaný počet obyvatel 5,7 tis (při 30 m2 obytné plochy na osobu). Z uvedených dat ve studii však vychází navýšení na téměř 13,9 tisíc. Obchodní a komerční plochy se však oproti současnému stavu navýší o pouhých 15%. Plocha pro veřejnou vybavenost má být dokonce snížena.
8. Proč při automobilizaci 1,8 osoby/osobní automobil v roce 2014 navrhuje studie ve výhledu 10 let v nejlepším případě jedno parkovací místo na 3 obyvatele? Očekává se snad snížení  počtu osobních automobilů v Praze?  Proč se ruší parkovací plochy?
9. Proč je plocha pro výstavbu bytů několika násobně vyšší , ale současně ubyl prostor pro veřejnou vybavenost?
10. Jaká bude dostupnost zdravotní péče?
11. Budou nová sportovní zařízení jen pod širým nebem?
12. Proč je navrhováno necitelné zastavění existujícího dětského hřiště u smyčky tramvaje?
13. Proč vizualizace opticky neodpovídá skutečně navrženým koeficientům hustoty zástavby?
14. Když se ve Vídni plánuje na 1 byt jedno pracovní místo, kolik jich architekti naplánovali na Barrandově?
15. Proč není naplánovaná jediná škola?
16. Byla počítána průjezdnost křižovatek ve špičkách? Budeme muset všude dojíždět? Budeme si muset ráno přivstat, abychom se dostali včas do školy nebo do práce?
17. Kam odsuneme seniory? V současné době není na Barrandově nic, je s tím počítáno v nové výstavbě?
18. Kdo zaplatí kanalizaci? Jak dlouho se budou splašky z nové výstavby přečerpávat?
19. Kdo bude financovat a garantovat park okolo zahuštěné výstavby? Vznikne tam vůbec nebo to tam developeři později stejně zastaví?
20. Skutečně se Vás to netýká?

Přijďte si poslechnout více v úterý 7.3.2017 na výbor územního rozvoje, který se koná od 15:00 v zasedací síni zastupitelstva Štefánikova 15, Praha 5.

Na podzim roku 2015 schválila Rada MČ Prahy 5 vypracování „Územní studie oblasti sídliště Barrandov“.  Výběrové řízení na zpracování vyhrála společnost A69 – architekti s. r. o. (dále jen „A69“), s níž radnice podepsala smlouvu začátkem února 2016. Počátkem března 2016 proběhlo veřejné setkání s občany, kde radnice představila svůj záměr a taktéž vyzvala občany ke spolupráci. Náš spolek také vyhlásil občanskou anketu na téma rozvoje Barrandova. Výsledky ankety můžete nalézt v tomto článku.

Studie bude sloužit jako podklad pro pořizovanou změnu platného územního plánu hl.m. Prahy popř. bude podkladem pro zapracování do návrhu nového územního plánu (Metropolitní plán). Zároveň by studie měla být metodickým podkladem pro územní  rozhodování v dané lokalitě. Stěžejní území k řešení se nachází mezi ulicemi Do Klukovic, Werichova, Hugo Haase, Voskovcova, Wasermannova, K Barrandovu, U Náhodu, Za Knotkem a dále severně je území vymezeno hranicí PP Prokopské a Dalejské údolí.

Prudký obrat v přípravě studie bohužel nastal 28.4.2016, kdy se změnilo vedení radnice a oblast územního rozvoje byla přidělena přímo starostovi Klímovi. O následných krocích pana starosty Klímy jsme psali v tomto článku.

Na konci prosince došlo k dalšímu posunu v této kauze. MČ Praha 5 podepsala se společností A69 další (již druhý) dodatek k původní smlouvě. Tímto dodatkem se dále posouvá termín dokončení studie na 28.2.2017 a navíc dochází k navýšení původní ceny zhotovení studie o dalších 594.350 Kč.

Co je ale šokující je zdůvodnění, proč dochází k dalšímu prodražení územní studie. V dodatku ke smlouvě je v článku II odstavci 2 napsáno:

„Oproti původní Smlouvě o dílo se zvětšil rozsah díla o zapracování připomínek majoritních vlastníků v řešeném území. Tím se navýšila pracnost a s ní cena díla o 594.350 Kč bez DPH“.

Kdo jsou oni majoritní vlastníci je nasnadě: jsou to developeři Finep a Ekospol, kteří chtějí v tomto území postavit své kontroverzní bytové domy. A MČ Praha 5 se rozhodla zaplatit skoro 600.000 Kč z peněz daňových poplatníků na to, aby Finep a Ekospol prosadili své záměry do územní studie!!!

To, co jsme doposud pouze tušili je nyní černé na bílém. Územní studie, jejímž původním cílem bylo smysluplné a komplexní naplánování rozvoje lokality se pod novým vedením radnice stalo nástrojem prosazení developerských zájmů Finepu a Ekospolu. A to vše je navíc financováno z veřejného rozpočtu!!

Nyní už nezbývá než s obavami čekat na zveřejnění této „cinklé“ územní studie…

 

Dne 14. 12.2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5  územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I.

Projekt však nepředstavuje výstavbu nově vymyšlených čtyř domů, ale jedná se o pokračování v projektu výstavby celé části nového barrandovského sídliště, o niž Finep požádal již v roce 2013. Svoji žádost však tehdy velmi záhy stáhl zpět a rozhodl se, že výstavbu rozdělí do několika fází. Postupovat „salámovou metodou“ je totiž jednodušší co do získávání všech příslušných povolení, neboť v takovém případě se posuzují jen konkrétní projektované domy a nikoliv celé zastavované území se všemi svými vlivy a dopady na stávající, ale i budoucí infrastrukturu celého sídliště a blízkého okolí.

První fáze v sobě zahrnovala tři bytové domy, a sice Kaskády VI.A (budova C), Kaskády VII.A (budova A) a Kaskády VII.B (budova E). Územní rozhodnutí, proti němuž jsme se odvolali, bylo Stavebním úřadem MČ P-5 vydáno dne 16. 5. 2016. Odvolání nyní čeká na rozhodnutí Stavebního odboru Magistrátu hlavního města Prahy. Více o tomto projektu se dočtete v našich předchozích článcích.

A nyní přišla na řadu druhá fáze výstavby. Zde Finep opět spoléhá na to, že se bude posuzovat výstavba těchto čtyř jednotlivých domů samostatně, aniž by se vzal v úvahu vliv stavby a poté dokončených domů na stávající obslužnost a vybavenost barrandovského sídliště.

Bohužel i tato fáze projektu se opět potýká se všemi nedostatky, kterými oplývala předchozí fáze. Má však jednu lahůdku navíc: Finep do ní přidal navýšení počtu pater u jedné budovy oproti původnímu projektu z roku 2013. Budova H bude mít 17 pater!

 

Největší problémy projektu Kaskády F,G,H,I

Problém č. 1 – nedostatek parkovacích míst

Ve všech čtyřech domech je vyprojektováno podezřele mnoho bytů o dispozici 1+kk, když dle veřejně známých průzkumů je na trhu největší zájem o byty s dispozicí 2+kk. Je více než jasné, že Finep hodlá i v tomto případě uplatnit svou taktiku, která mu prozatím beztrestně procházela: byty postaví a zkolauduje jako 1+kk, přičemž v hlavním obytném pokoji naznačí počátek příčky. Po kolaudaci nechá zbytek dostavět a rázem se tak oddělí ložnice od obývacího pokoje, čímž vznikne byt 2+kk. Vše si nejprve samozřejmě nechá patřičně odsouhlasit klientem, s nímž uzavře kupní smlouvu na 1+kk a po kolaudaci mu k dostavění příčky nabídne své služby, resp. služby smluvního partnera. O tom, že byt bude přeměněn z 1+kk na 2+kk není ve smlouvě ani zmínka, vše se řeší neoficiální cestou, formou ústních či mailových informací. A co je důvodem tohoto jednání? Možnost vybudovat o 83 méně parkovacích stání než kolik jich vyžadují právní předpisy, dle nichž je stavba posuzována!!!!

Tento záměr je posuzován dle Vyhlášky HMP č. 26/1999, ke každému bytu do 100m2 musí být vybudováno jedno parkovací stání, ke každému bytu nad 100m2 2 stání, avšak k bytu s dispozicí 1+kk (bez specifikace rozlohy!) pouze půl parkovacího stání. To už přece za takový podvod stojí!!!

 

Problém č. 2 – nesoulad s územním plánem 

Budovy G, H a I jsou opět navrhovány jako výjimečně přípustné s čistě obytnou funkcí. Komerční prostory jsou pouze v 2. podzemním podlaží budovy H (205 m2) a v blíže nespecifikované přízemní budově “retailu” o ploše 190 m2. Podle platného územního plánu by na této ploše mělo být 9 267 m2 jiné než obytné podlahové plochy. Ale proč by Finep projektoval nějaké komerční plochy, když ví, že mu Stavební úřad udělí výjimku.

Výjimečně přípustné stavby se však pro Stavební úřad MČ P-5 a pro starostu MUDr. Klímu staly pravidlem. Všechny nové stavby na Barrandově byly za dobu starostování MUDr. Klímy (a Ing. Zeleného) povoleny jako výjimečně přípustné. I tehdy, když Výbor pro územní rozvoj MČ P-5 doporučoval Radě MČ P-5 zamítnout žádost o územní rozhodnutí, neboť plánovaná stavba neodpovídala platnému územnímu plánu, starosta toto doporučení vetoval a proti stavbám nic nenamítal (podrobně o vztazích starosty Klímy a Finepu v tomto článku). Vzhledem k tomu, že zbývající nezastavěné plochy v oblasti západního Barrandova jsou v územním plánu projektovány již jako čistě obytné, bude mít okolí budoucího náměstí a nové tramvajové zastávky v parteru pouhých 190 m2 komerčních prostor. Absenci jakýchkoli komerčních prostor evidujeme též v první fázi na výstavbu třech domů (233 byty), o jejímž osudu nyní rozhoduje MHMP. V již postavených domech Kaskády IV + V (141 bytů) také nejsou žádné; v rozestavěných domech Ekospolu (281 bytů) rovněž nenalezneme žádné komerční prostory a ve stavební dokumentaci ke čtyřem dalším domům Ekospolu, které čekají na vydání územního rozhodnutí, ( 314 bytů) taktéž. Tzn. že pro 1.248 nových bytů (tj. min. 2.496 nových obyvatel) je plánován pouze jeden komerční prostor 190m2!

 

Problém č. 3 – absence občanské vybavenosti

S absencí komerčních ploch souvisí absence občanské vybavenosti. Nejsou-li komerční plochy, nemá kde vzniknout nová pošta, malý obchůdek, samoobsluha, ordinace lékaře, apod. Všech minimálně 2.496 nových obyvatel bude muset chodit nejméně 1,1 km k nejbližší ordinaci lékaře (avšak POZOR!: ordinace praktických lékařů již mají plný stav a několik let nepřijímají nové pacienty!), 1,3 km na poštu (která již nyní praská ve švech, neboť standardní čekací doba je 40 min), atd.!

 

Problém č. 4 – přeplněná kanalizace

Všechny čtyři budovy se mají opět připojit na stávající kanalizaci. A to i přesto, že její kapacita je vyčerpána a podle dva roky starého vyjádření PVK nebude další výstavba povolována před dokončením stoky do Klukovic (více o kanalizaci zde). Jak je tedy možné, že se Finep na tuto kanalizaci opět připojí?!  Již nyní jsou splašky z domu Kaskády III přečerpávány do kopce do hlavní stoky ve Voskovcově ulici. Stejně tak budou přečerpávány splašky ze dvou rozestavěných domů Výhledy od Ekospolu. Je tohle ekologické a ekonomické chování?  Že je stávající kanalizace na hranici svých možností, dokazuje kanalizační zápach linoucí se nad Barrandovem a časté zásahy havarijní kanalizační jednotky právě u přečerpávaných stanic na splašky.

 

Problém č. 5 – příjezdová cesta ke stavbě

Obsluha stavby, resp. vedení náklaďáků a veškeré stavební techniky je plánována pouze skrze ulici Voskovcovu. Finep odmítá vybudovat provizorní stavební cestu, aby výstavbou co nejméně poškozoval obyvatele již stojících domů. Výsledkem bude:

• hlína a špína v ulici Hugo Haase a Voskovcova, kterou si budou obyvatelé přilehlých domů zanášet do svých garáží, a která se bude dále roznášet i do ulice Wassermannova. Náklady na vyčištění garáží dotčených domů se poté bude Finep zdráhat uhradit, jako tomu bylo při výstavě budov Kaskády IV a V;
• parkující osobní auta pracovníků stavby na našich parkovacích stáních, na trávnících a všude okolo stavby, jako tomu je právě nyní u stavby Ekospolu;
• zničení retardérů, neboť tyto nejsou projektovány pro provoz nákladních vozů naložených zeminou či stavebním materiálem;
• dopravní kolapsy v ulici Voskovcova a Hugo Haase v důsledku zajíždění kamiónů a nákladních vozů a jejich otáčení se kvůli zpáteční cestě – tuto situaci můžeme dnes a denně zažívat v ulici Werichova u výstavby Ekospolu

 

A nyní k jednotlivým budovám:

Budova F

je situována západně od Kaskád I a II v ose ulice Hugo Haase (navazuje na ulici Voskovcova);  2 podzemní podlaží + 6 nadzemních podlaží;

62 byty o jedné obytné místnosti (z 62 bytů o jedné obytné místnosti je 32 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk)+ 8 bytů do 100 m = celkem 70 bytů, avšak jen 40 parkovacích stání v suterénu =>  0,57 parkovacích míst na 1 byt!!!; 

 

Budova G

je západně od plánované budovy C a od Kaskád II;  2 podzemní podlaží + 6 nadzemních podlaží;

50 bytů o 1 obytné místnosti (z čehož je 38 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 5 bytů do 100 m2 + 7 bytů nad 100m2 = celkem 62 byty, ale jen 45 parkovacích stání v suterénu => 0,72 parkovacích míst na 1 byt;

 

Budova H  

je situována západně od Kaskád II a III v ose ulice Kováříkova, 2 podzemní + 17 nadzemních podlaží;

96 bytů o 1 obytné místnosti (z nichž je 74 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 9 bytů do 100 m2 + 12 bytů nad 100m2  = celkem 121 bytů a jen 96 parkovacích stání v suterénu => 0,82 parkovacích míst na 1 byt;

! Budova H bude Kaskády II převyšovat o 10 pater, tj. cca o 30 metrů!

 

 

Budova I  

je situována západně od Kaskád II a III a budovy H v ose ulice Kováříkova, 2 podzemní +5 nadzemních podlaží;

25 bytů o 1 obytné místnosti (z nichž je 22 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 2 byty do 100 m2 + 3 byty nad 100m2  = celkem 30 bytů a jen 24 parkovacích stání v suterénu => 0,8 parkovacích míst na 1 byt.

 

Projekt obsahuje celou řadu dalších nedostatků. Všechny vedeme bedlivě v patrnosti a hodláme proti nim v zákonné lhůtě podat námitky. Posledním dnem, kdy mohou být námitky podány, je veřejné projednání projektu, které je volně přístupné pro veřejnost.

 

Veřejné projednání se bude konat ve středu 15.2.2017 v 10:00 na Úřadu městské části Praha 5, ulice 14.října č.4 v zasedací místnosti č.330 (3.patro).

Přijďte a využijte možnosti spolu s námi vyjádřit svůj názor na probíhající nekoncepční zástavbu Barrandova. Můžete takto hájit oprávněné zájmy jak stávajících, tak budoucích obyvatel Barrandova.

V loňském roce vyhlásila MČ Praha 5 výběrové řízení na zpracování územní studie, která bude řešit další rozvoj sídliště Barrandov a zároveň se stane podkladem pro případnou změnu pražského Územního plánu, event. pro nový Metropolitní plán. Jak se vyjádřili samotní radní, tak budoucí rozvoj Barrandova má být smysluplný a ohleduplný a zároveň by měl přinést oživení této lokality, ať už se to týká služeb, volnočasových aktivit, aj. Projekt to měl být tedy ambiciózní, neboť územní studie měla řešit problematiku dané lokality v širším kontextu, tedy nejenom po stránce urbanistické, ale i z pohledu občanské vybavenosti, dopravního řešení, včetně pěších a cyklistických vazeb.

Výběrové řízení na zpracování vyhrála společnost A69 – architekti s. r. o. (dále jen „A69“), s níž radnice podepsala smlouvu začátkem února 2016. Rada MČ Praha 5 tak ukázala, že má chuť dostát svému předvolebnímu slibu vytvořit „Otevřenou radnici“, jehož cílem bylo zapojení občanských iniciativ a veřejnosti do procesu rozhodování o strategických projektech.

V době zadání územní studie měl náš spolek Za lepší Barrandov shodou okolností spuštěnou dotazníkovou anketu „Barrandov není OFF“, v níž obyvatelé Barrandova a okolí vyjadřovali svůj názor na budoucí vývoj sídliště. Výsledky ankety jsme poskytli jak vedení radnice, tak i ateliéru A69, jako jeden ze vstupních podkladů pro připravovanou územní studii. Oba subjekty slíbily, že výsledky ankety budou zohledněny. Počátkem března proběhlo veřejné setkání s občany, kde radnice představila svůj záměr a taktéž vyzvala občany k aktivní participaci mimo jiné i formou účasti na kulatých stolech, které měly být dalším z podkladů pro zpracování územní studie.

První návrh studie měl být dle původního harmonogramu prezentován zástupcům radnice v červnu 2016, veřejnost měla své připomínky k návrhu vyjádřit po prázdninách. Vše tedy bylo nastartováno velmi slibně. Bohužel původní optimismus nás opustil po převratu na radnici městské části koncem dubna letošního roku.  Byli odvoláni 3 radní ze strany Zelených (včetně radního Budína  odpovědného za územní rozvoj) a došlo k razantní personální obměně Výboru pro místní rozvoj (dále jen „VÚR“) a následnému přeskupení kompetencí, kdy nově složená Rada městské části svěřila problematiku územního rozvoje  do kompetence TOP 09, v čele se starostou Klímou.

I když ještě v květnu tohoto roku starosta na VÚR garantoval, že další výstavba na Barrandově musí být v souladu se studií zpracovávanou A69 a že bez souhlasu MČ se zde nic nepostaví, opak je bohužel pravdou.  Do současnosti bylo podáno celkem 15 žádostí o územní rozhodnutí, přičemž třem již bylo vyhověno. Po územní studii ani vidu ani slechu a zřejmě ještě dlouho nebude, neboť v září došlo k podepsání dodatku ke smlouvě mezi MČ P-5 a ateliérem A69, na jehož základě došlo k posunům termínů pro předložení prezentace prvního návrhu zástupcům radnice na prosinec.  Představení veřejnosti (bude-li se vůbec konat) je plánováno na leden 2017, tj. dochází ke zpoždění o půl roku!!!.

Jak si toto vysvětlit? Hájí městská část zájmy občanů a nebo developerů a prodloužením termínů se jim snaží umést cestičky pro jejich projekty? V kontrastu podaných žádostí o územní rozhodnutí se jenom těžko dá uvěřit, že nejde o žádné zákulisní hry a celá situace je v pořádku. V této souvislosti stojí za zmínku i interpelace podaná zastupitelkou strany Zelených. Na otázku proč dochází k prodlužování termínů zpracování územní studie a zda jsou developeři požádáni, aby se svými žádostmi vyčkali na dokončení studie, pan starosta dne 19. 10. 2016 odpověděl, že důvodem k posunutí termínu je, mimo jiné i jednání se zástupci obyvatel a občanských sdružení, shromažďování jejich podnětů, jejich vyhodnocování a zapracování do zadání. To je však lež jako věž! Od 28. 4. 2016, kdy se změnilo vedení radnice a oblast územního rozvoje byla přidělena přímo starostovi Klímovi, neproběhlo žádné jednání se zástupci obyvatel Barrandova či jakýmkoliv barrandovským občanským spolkem.

Alibisticky působí i starostův apel na developery, „…aby své záměry konzultovali se zpracovatelem územní studie spol. A 69 – architekti, s.r.o. pro dosažení souladu, popř. aby vyčkali do doby vypracování studie…“ Proč tedy pan starosta prosadil, aby Městská část Praha 5 nepodala odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí na finepáckou výstavbu z června tohoto roku (o této kauze jsme psali v tomto článku)? Argument, že A69 s plánovanou výstavbou jistě počítají a územní studii aktuálnímu vývoji přizpůsobí, nesvědčí zrovna o tom, že by starostovi na Barrandovu záleželo.

Co říci závěrem? Je smutné pozorovat, jak z původního bohulibého záměru vtáhnout do procesu rozvoje barrandovského sídliště jeho obyvatele a reflektovat v nové výstavbě potřeby stávajících i nových obyvatel Barrandova, nezbylo vůbec nic. Z územní studie zpracovávané ateliérem A69 se po změně vedení radnice MČ P-5 stal pouhý účelový dokument, který si starosta Klíma a jeho přisluhovači z obměněné Rady MČP-5 přiohnou při každé příležitosti tak, jak se jim zlíbí, resp. jak se zlíbí developerům, zejména Finepu. Ateliér A69 se těšil na zpracování ambiciózního projektu; ve svých představách chtěli vytvořit z Barrandova plnohodnotnou městskou čtvrť se svým vlastním městským životem, plným občanské vybavenosti a respektujícím návaznost Barrandova na přírodní park Prokopské údolí. Bohužel, od té doby, co má územní rozvoj na starosti Klíma, je A69 pouhým nástrojem, jak včlenit do územního plánu bezohlednou developerskou výstavbu která nehodlá respektovat akutní potřebu vyřešit nedostatečnou občanskou vybavenosti sídliště, která neřeší smysluplné napojení nových domů na dopravní či technickou (zejména kanalizační síť) infrastrukturu ani palčivý problém parkovacích míst.

Nezbývá se než zeptat pana starosty Klímy: Proč se používají veřejné finance na územní studii, která jde na ruku soukromým developerům na úkor kvalitního urbanismu?  Proč mrháte veřejnými prostředky na prosazení zájmů soukromých investorů, aniž by z toho veřejnost cokoliv měla? Nebylo by vhodnější, kdyby z takto vyhozených veřejných prostředků byla postavená např. nová sportovní hala na Barrandově? Nebo jakákoliv jiná občanská vybavenost, kterou na Barrandově tolik postrádáme?!

Jak možná víte z médií nebo z informací od MČ Praha 5, městská část zvažuje projekt vybudování hokejové haly na území Prahy 5 ve dvou alternativních lokalitách – jedna je v Jinonicích a druhá na Barrandově.

Podle našeho názoru by mohla tato hala zlepšit možnosti aktivního sportování dětí i dospělých na Barrandově. Problematické je ale místo, které pro vybudování haly nabízí městská část. Jejím současným záměrem je halu vybudovat na místě stávajících tenisových kurtů u základní školy V remízku. Toto místo je podle našeho názoru velmi nevhodné. Jednak by došlo k likvidaci velmi využívaných tenisových kurtů a fungujícího tenisového oddílu – tím by paradoxně byla popřena výhoda zlepšení sportovních možností na Barrandově.

Druhým problémem je nutnost vybudovat poměrně velké parkoviště u haly a tím také následně zavléct značnou související dopravu do oblasti, která je dnes klidnou čtvrtí a je v blízkosti základní školy.

Tyto důvody pěkně shrnuli ve své výzvě lidé ze Spolku rodičů V Remízku – rozhodli jsme jej proto zde zveřejnit v plném znění.

Přikládáme také ke stažení a případnému podepsání související petici: Petice proti výstavbě hokejové haly u školy V Remízku

 

Dobrý den!

Obracíme se na Vás ve věci záměru stavby hokejové haly v prostoru venkovního hřiště naší školy.

Jak jste se mohli dočíst v nejnovějším vydání časopisu Pětka, hodlá soukromý investor s podporou MČ Praha 5 vybudovat na území Prahy 5 hokejovou halu. Pro tento záměr byla vypracována studie. Prohlédnout si ji můžete na našich webových stránkách www.osvremizku.cz.

Ve studii jsou zpracovány návrhy pro dvě lokality. Jednou z nich je prostor venkovního hřiště naší školy.

Pro Vaši lepší orientaci je v příloze tohoto emailu letecký snímek školního hřiště a zákres navrhovaného záměru do tohoto snímku.

Škola, stejně jako družina, s tímto záměrem nesouhlasí a my bychom ji za Spolek rodičů chtěli v tomto názoru podpořit. Podle našeho názoru:

1/ Není akceptovatelné, zrušit dvě víceúčelová hřiště a tenisové kurty, které využívá škola na tělocvik a družina pro své aktivity (celoročně) a nahradit je halou (sezónní), která pro školu a družinu v tomto směru nic nepřináší. Případné bruslení v rámci tělesné výchovy (není jasné, zda by bylo placené a jaká by byla výše případného vstupného) nenahradí různorodost aktivit, které na školním hřišti probíhají

2/ V textu studie se sice píše, že příjezd na parkoviště před halou bude od bazénu, ale na obrázku je zakreslen příjezd ul. V Remízku, kterou se naopak v rámci probíhajícího projektu Bezpečné cesty do školy snažíme zklidnit

3/ Hala zabere prostor hřišť a tenisových kurtů, jak je inzerováno. Ale parkoviště pro více než 50 aut s přilehlou komunikací zabere další prostor u atletického oválu – těsně s ním sousedí.

4/ Přístup ze školy na atletický ovál by byl přes silnici a parkoviště. Toto je umístěno do prostoru mezi pavilonem tělocvičen a hřištěm družiny na jedné straně a venkovním sportovním areálem na straně druhé.

5/ Parkoviště a přilehlá komunikace jsou naplánovány na místě stávajícího chodníku k tělocvičnám. S tím souvisí:

      – bude chodník nahrazen novým nebo se bude chodit silnicí?

      – výfukové plyny z aut budou dýchat děti na atletickém oválu, děti na hřišti družiny u školy a také všichni v tělocvičnách.

6/ Na Barrandově jsou i jiná vhodnější místa určená územním plánem pro sportoviště – např. plocha u ul. Grussova (viz. žlutá plocha s písmeny SP v příloze tohoto emailu označené „výřez územního plánu HMP“). Tam je zelená louka, nic by se rušit nemuselo a dopravní napojení je daleko lepší.

Pokud souhlasíte s výše uvedenými argumenty, vyjádřete, prosím, svůj názor v anketě na stránkách MČ Praha 5 – http://www.praha5.cz/cs/dokument/urad/211921-anketa-na-tema-pripadne-stavby-hokejove-haly-v-praze-5

Zároveň bychom Vás chtěli poprosit o podpis pod výše uvedené stanovisko během listopadových třídních schůzek. Podepsané archy pak chceme předat MČ Praha 5 jako stanovisko rodičů dětí naší školy. Návrh našeho stanoviska najdete také v příloze.

S pozdravem

Barbora Tesková

Spolek rodičů V Remízku

Stanovisko spolku rodičů V Remízku

O využití pozemku přiléhajícím k ulici Wassermannova mezi stávajícím bytovým domem Kaskády I a čerpací stanicí OMV  je mezi investory a developery historicky velký zájem. Prvním projektem byl v letech 2004 – 2006 záměr vybudovat hypermarket Tesco. V letech 2014 – 2015 pak zde plánovala postavit svůj hypermarket pro změnu firma Kaufland. Oba projekty se podle našeho názoru do dané lokality přímo sousedící s bytovou zástavbou nehodily, a to nejenom pro svou předimenzovanost, ale také pro neochotu obou investorů přizpůsobit architekturu stavby svému okolí. Obě firmy chtěly postavit obchody co nejlevněji a navrhovaly tak postavit standardní prefabrikované haly obklopené velkým parkovištěm. I díky odporu ze strany místních obyvatel Barrandova nakonec k realizaci těchto plánů nedošlo.

Na jaře tohoto roku pozemek koupila skupina soukromých investorů sdružených ve Wassermannova Development s.r.o. s cílem postavit zde komplex bytových a komerčních prostor. Přípravou architektonického konceptu byla pověřena firma C.A.I.S. architekti. První koncepty byly prezentovány na výboru pro územní rozvoj Prahy 5 v dubnu a červnu tohoto roku.

Projekt Wassermannova se skládá z celkem čtyř objektů: dvou obytných domů, prodejny potravin o ploše 1000 m2 a menší sportovní haly. Obytné domy sousedí se stávajícím domem Kaskády I, prodejna a sportovní hala jsou pak na straně čerpací stanice.

Každý z obytných domů se skládá ze čtyř propojených bloků různé výšky (4 až 8 nadzemních pater ) tvořící dohromady zhruba čtvercový útvar. Oba domy budou mít dohromady 270 bytů a v části jejich parteru jsou plánovány komerční prostory. Vnitrobloky obou domů budou privátní. Počítá se s výstavbou celkem 430 parkovacích míst, z nichž většina bude v podzemí domů. Také prodejna bude mít své podzemní garáže.

Dopravní obslužnost bude řešena primárně z vrchní části Wassermannovy ulice, výjezd bude naproti současnému výjezdu od akvaparku.

Developer nyní připravuje podklady pro územní rozhodnutí, s výstavbou se počítá v letech 2018 až 2019.

 

Pohled našeho spolku

Bytové domy mají podle našeho názoru velkou kapacitu, která dále zatíží nedostatečnou infrastrukturu na Barrandově (doprava, zdravotní péče, pošta apod.). Investor také beze zbytku „vytěžuje“ horní limit hrubé podlažní plochy stanovený v územním plánu.

Na druhou stranu vidíme několik pozitivních bodů, kterými se tento developer liší od projektů Finepu a Ekospolu:

• Domy budou mít podle všeho dostatečnou kapacitu parkovacích míst. Přebytečná auta tedy nebudou zaplavovat okolí tak, jak se to děje u projektů Finepu.
• Developer počítá s výstavbu komerčních prostor v parteru domů a navíc postaví samostatný supermarket a sportovní halu. Tímto se rozšíří nabídka lokálních služeb, které v této části Barrandova chybí a navíc vzniknou nové místní pracovní příležitosti. Toto je opět v ostrém kontrastu s Finepem a Ekospolem, jejichž projekty jsou čistě bytové a v parterech domů umisťují garážové patro.
• I architektonicky je tento projekt zajímavý a převyšuje ostatní projekty v této lokalitě (s čestnou vyjímkou domu Kaskády I).
• Investor se nebrání diskuzi se stávajícími obyvateli Barrandova ohledně parametrů projektu. Po diskuzi s naším spolkem snížil podlažnost některých částí domu a plánuje navrhnout a zainvestovat parkovou úpravu prostoru mezi novými domy a domem Kaskády I.