Náš spolek oficiálně podal 20.11.2025 námitky k návrhu Metropolitního plánu. Namítáme následující body týkající se oblasti Barrandova:
1. Míra využití území lokality 184
O co jde?
Metropolitní plán navrhuje pro část Barrandova tak vysokou míru zástavby, že by se území zahušťovalo více než dvojnásobně oproti dnešku. To znamená výrazně víc domů, víc lidí a větší tlak na dopravu, školy, školky a další služby.
Proč je to problém?
Plán takového navyšování hustoty vůbec neladil s tím, jak rychle mají růst služby a vybavenost. Výsledkem by bylo přetížené území, horší kvalita života a riziko, že tu vznikne monotónní „přespávací“ čtvrť bez služeb.
Co požadujeme?
Aby město znovu prověřilo a snížilo povolenou hustotu a výšku plánované zástavby, aby odpovídala reálným možnostem území a aby plánovaný rozvoj zůstal vyvážený a zvládnutelný.
2. Nepřijatelný koeficient PPmin v lokalitě 184
O co jde?
Metropolitní plán nastavuje pro část Barrandova (lokalita 184 – Pražská čtvrť) naprosto nepřijatelnou věc:
! v nově plánované výstavbě nemusí být vůbec žádná plocha zeleně (0 % městského parku).
Proč je to problém?
I když má okolní část Barrandova poměrně dost zeleně, nové rozvojové plochy mají sloužit tisícům nových obyvatel. Úplné vytlačení zeleně z těchto míst by:
- zhoršilo mikroklima,
- zvýšilo teplotu v území,
- snížilo kvalitu života lidí,
- přineslo ještě větší tlak na stávající parkové plochy.
Co požadujeme?
Aby byl stanoven minimální podíl zeleně alespoň 8 %, aby nové bytové domy nebyly jen betonovou a asfaltovou zónou bez stromů a bez místa k odpočinku.
3. Výšková regulace lokality 184/Pražská čtvrť na jejím západním a severním okraji
O co jde?
Pro západní a severní okraj Barrandova (lokalita Pražská čtvrť) existuje již několik let oficiální Územní studie, kterou nechala zpracovat Praha 5.
Tato studie přesně řeší, jak vysoké mají být domy na okraji sídliště, aby přechod k přírodě Prokopského údolí a k obci Holyně byl citlivý, postupný a nevznikla „hradba domů“.
Proč je to problém?
Nový Metropolitní plán se touto studií neřídí:
- umožňuje vyšší domy, než doporučuje odborný dokument,
- nerespektuje princip citlivého přechodu z města do krajiny,
- vytváří riziko, že by Barrandov byl z dálky vnímán jako souvislá stěna vysoké zástavby,
- tím porušuje i vlastní pravidla plánu o tzv. krajinném rozhraní.
Co požadujeme?
Aby Metropolitní plán výškové regulace opravdu upravil podle schválené územní studie Prahy 5, která byla vytvořena právě pro tuto část města – a je mnohem přesnější i citlivější.
4. Výšková regulace v ploše 414/184/5365
O co jde?
V jedné z ploch navržených k nové výstavbě (označení 414/184/5365) jsme našli rozpor ve výškové regulaci:
- v mapě Metropolitního plánu je uvedeno 6 nadzemních podlaží,
- ale v textové části (krycím listu) je napsáno 8 podlaží.
Proč je to problém?
Tato plocha leží na západním okraji Barrandova, kde zástavba navazuje na vesnický charakter Slivence.
Dokonce i územní studie, kterou si nechala zpracovat Praha 5, zde doporučuje max. 3 nadzemní podlaží – aby byl přechod k přírodě a obci citlivý.
Co požadujeme?
Aby byl tento nesoulad opraven a aby zde výška zástavby odpovídala:
- mapové části (6 NP),
- a hlavně doporučení odborné studie (3 NP).
5. Zajištění přiměřené komerční plochy
O co jde?
Metropolitní plán nepožaduje, aby v nově plánované výstavbě na západním Barrandově vznikly komerční prostory – tedy místa pro služby, obchody, kavárny, drobné provozovny nebo ordinace.
Proč je to problém?
Pokud se postaví jen byty a žádná místa pro služby, vznikne monofunkční „noclehárna“:
- lidé musí za vším dojíždět,
- zvyšuje se doprava,
- během dne je lokalita „mrtvá“,
- chybí pracovní příležitosti i místní ekonomický život,
- později je velmi těžké takové prostory doplnit.
Co požadujeme?
Aby Metropolitní plán jasně stanovil, že minimálně 10 % plochy nové výstavby musí tvořit komerční vybavenost – tedy služby a podnikání pro běžný život.
To je základ pro to, aby čtvrť fungovala jako živé město, ne jako místo, kde se jen přespává.
6. Územní Studie „Nový Barrandov“
O co jde?
Pro naši lokalitu už existuje Územní studie „Nový Barrandov“, kterou dříve schválila Praha 5 na zastupitelstvu dne 23.6.2020. Tato studie vznikla společně s odborníky, městskou částí i veřejností – a byla zaplacena z veřejných peněz.
V čem je problém?
Metropolitní plán s touto studií nijak nepracuje. Bez jejího dopracování a uznání jako závazného podkladu se v budoucnu bude rozhodovat pouze podle hrubých regulací Metropolitního plánu, které jsou málo podrobné.
Proč je studie důležitá?
- obsahuje konkrétnější a kvalitnější návrhy než Metropolitní plán,
- chrání veřejné investice a úsilí, které už byly vynaloženy,
- umožní detailnější a předvídatelnější plánování v území,
- pomůže zabránit nekoncepční nebo nevhodné výstavbě.
Co požadujeme?
Aby bylo rozhodování o této části Barrandova podmíněno dopracováním územní studie tak, aby byla v souladu s Metropolitním plánem a mohla se stát závazným podkladem pro budoucí výstavbu.
7. Doplnění plochy pro občanskou vybavenost
O co jde?
U tramvajové zastávky se plánuje narovnání hlavní silnice. Tím vznikne nový, dosud nezastavěný prostor na rohu ulic Wassermannova a Werichova.
Co navrhujeme?
Aby tato nová plocha byla oficiálně určena jako transformační plocha pro občanskou vybavenost – tedy místo, kde může vzniknout služba pro veřejnost (např. zařízení pro děti, komunitní prostor, drobná vybavenost apod.).
Proč?
- Plocha je ve vlastnictví města, takže ji lze využít ve prospěch obyvatel.
- Nachází se hned vedle dětského hřiště – logicky sem patří další veřejné funkce.
- Občanská vybavenost, kterou navrhovala původní územní studie, se do Metropolitního plánu bohužel nepřenesla.
- Je to jedinečná příležitost doplnit chybějící služby v místě, kde dávají smysl.
8. Oprava chyby
O co jde?
V mapové vrstvě Z02 je na rohu ulic Wassermannova a Werichova zakreslena budova, která ve skutečnosti neexistuje.
Co požadujeme?
Aby byla tato chyba opravena a mapa uvedena do souladu se skutečným stavem.
Proč?
Nepřesné údaje v plánovací dokumentaci mohou ovlivňovat další rozhodování o území. Je důležité, aby plány odpovídaly realitě.
