Rubrika: Novinky

Vážená paní Hozmanová,

dovolujeme si tímto reagovat na Vaše obviňování našeho spolku, ke kterému se čas od času uchylujete na FCB, obvykle na stránkách Barrandoviny.cz:

• 3. 3. 2020 jste nás osočila z, cituji: „Se Spolkem jsme také hovořili, ale z rozhovorů vyplynulo to, že nevěří tomu, že by byla šance na to, něco změnit. Zajímalo by nás, na čem se dohodli a co komu šlo na ruku. Protože plán zástavby Barrandova je otřesný a v tak významné lokalitě absolutně nepochopitelný.“

Věřte, že my jsme se s žádným developerem či úřadem „na ničem nedohodli“ a nikomu z nás nešlo nic na ruku. Veškerou naši spolkovou aktivitu vyvíjíme v našem volném čase a zcela zdarma a dobrovolně.

Našim motorem je zápal pro věc a snaha, aby v oblasti západního Barrandova (území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím) bylo možné žít plnohodnotný život kombinující  výhody města a těsného sousedství s přírodou. Tj. aby zde nevznikaly pouze betonové monobloky s noclehárnami a rozlehlými parkovišti, a aby výstavba nezasahovala stále hlouběji do Prokopského údolí či k Holyni. Naší snahou je dostat co možná nejvíce aut z ulic do podzemí  nově budovaných domů, snížit hustotu a výšku zástavby, zajistit na  Barrandově občanskou vybavenost – tj. dostatek obchodů, provozoven pro služby, škol a školek, lékařských ordinací, sportovní halu, apod.

A důvod naší snahy je prostý. Všichni členové spolku zde bydlí a nikam se nehodlají stěhovat (tzn. že: „neshrábneme tisíce a neutečeme odtud“ ), a tak máme přímý zájem na tom, aby se nám zde žilo a dýchalo příjemně.

• 3. 3. 2021 jste uvedla, cituji: „….pokoušeli jsme se spojit se spolky, ale spíš to vypadá tak, že oni mají zajeté koleje a nechtějí se pouštět do tak velké akce. Developer zde údajně umí uchlácholit nespokojené občany různými dárky (vedení pošty, nová okna apod.)  Náš spolek je složen z lidí z Holyně i Barrandova, kteří chtějí zamezit nekontrolovatelné zástavbě a bezohlednému konání úřadů a MČ 5. Jelikož jsme místními obyvateli, tak známe negativa i pozitiva této lokality a můžeme společně informovat o těchto problémech. …“

Pokud ve zdejší lokalitě skutečně bydlíte, jak tvrdíte, tak musíte znát stav barrandovské pošty – že průměrná čekací doba je 45 min/osobu, že polovina přepážek je stále zavřených, že ve špičkách je čekací doba mnohem delší. S rostoucím počtem obyvatel Barrandova bohužel barrandovská pošta nijak své služby nerozšířila. Otevření další pobočky pošty v západní části Barrandova bylo tedy naopak žádoucí.  A bylo zapotřebí několika let jednání s Českou poštou, s Městskou částí Praha 5 (napříč celým politickým spektrem), s Finepem,  než se podařilo její otevření prosadit a zrealizovat. 

Jestli Vám otevření pobočky pošty v ulici Voskovcova, která nyní poskytuje služby celému západnímu Barrandovu, a která přetížené pobočce u Tilleho náměstí výrazně ulehčila, připadá jako úplatek, tak Vašemu cíli, za který údajně bojujete ve prospěch zdejších občanů, nerozumíme.

REALITA PRÁCE ELIŠKY HOZMANOVÉ

Velmi nás mrzí, že o nás šíříte tyto nepravdy, zejména poté, co jsme spolu komunikovali o spolupráci, ke které bohužel z Vaší strany nikdy nedošlo. Dovolíme si Vám zde stručně připomenout průběh a výsledek Vaší spolupráce:

• 4. 4. 2019 večer (čtvrtek) jste nás mailem kontaktovala s žádostí, abychom se připojili k Vaší petici https://www.petice24.com/zachrana_prokopskeho_udoli_a_okoli?u=2826226 a abychom se zúčastnili akce konané o nadcházejícím víkendu (7. 4. 2019) Běh Prokopským údolím
• jelikož jsme se s ohledem na  velmi krátkou reakční dobu nemohli běhu zúčastnit (všichni členové jsme vázáni pracovními a rodinnými povinnostmi) , nabídli jsme Vám jako alternativu pozvání na nejbližší schůzku našeho spolku, která se měla konat ve čtvrtek 11. 4. 2019
• pozvání jste přijala a poslala jste nám text Vaší petice;  zjistili jsme, že Vaše petice nesplňuje potřebné náležitosti, aby mohla splnit svůj účel – na tuto chybu jsme Vás e-mailem upozornili
• na schůzku našeho spolku jste však nepřišla. Na náš dotaz, proč jste nepřišla, jste se omluvila, že na schůzku jste úplně zapomněla.
• pozvali jsme Vás na další schůzku spolku konanou dne 2. 5. 2019
• schůzky jste se opět nezúčastnila, tentokrát jste nám ani neřekla, proč jste nepřišla
• přesto jsme Vám poslali zápis ze schůzky s datem konání naší další schůzky plánované na 16. 5. 2019.
• dne 16. 5. 2019 jsme Vám ráno připomněli nadcházející schůzku. Schůzky jste se opět nezúčastnila.
• od té doby jste se již neozvala.  Přesto, že jsme Vás ještě několikrát kontaktovali. Nezvedala jste telefon.
• ve stejném období jste také měla dohodnutou schůzku na radnici s panem Doležalem, radním MČ Praha 5, na schůzku jste však také nedorazila a ani se neomluvila. Nepřijala jste ani nabídku na náhradní schůzku.

Takže Vaše prohlášení, že nestojíme o nové členy, není pravdivé. Od té doby, co jsme Vás neúspěšně zvali ke spolupráci, máme několik nových členů, a to z různých lokalit barrandovského sídliště.

Stále Vám však nabízíme možnost se připojit k nám či alespoň navázat spolupráci mezi našimi spolky a své kroky koordinovat. Tímto způsobem již řadu let spolupracujeme s některými ostatními barrandovskými spolky.

KONSTRUKTIVNÍ PRÁCE SPOLKU ZA LEPŠÍ BARRANDOV

Paní  Hozmanová, je hezké, že máte snahu nenechat zastavit veškeré území mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím. Pokud ale chcete skutečně něco změnit, musíte k řešení problému začít přistupovat konstruktivně a s předstihem, nikoliv na poslední chvíli. To znamená zajímat se o vývoj dávno před tím, než na polích stojí jeřáby a náklaďáky s betonem. To znamená věnovat hodiny času:

• sledování a detailnímu pročítání všech vyhlášek, zákonů, územních plánů, usnesení Zastupitelstva MČ Prahy 5 a usnesení Zastupitelstva Magistrátu týkajících se podávaných žádostí o změny územního plánu
• detailnímu zkoumání žádostí o územní řízení podávané developery na Stavebním úřadě, včetně pročítání a pečlivého zkoumání všech závazných stanovisek dotčených orgánů, porovnávání výpočtů uváděných v žádosti s platným územním plánem, posuzování každé jednotlivé výstavby v kontextu celého území, hlídání vyčerpané a nevyčerpané kapacity pro výstavbu (věřte, že developeři s tímto dělají pěkné psí kusy – domnívají se, že „spolkaři“ si neumějí nic spočítat),  přepočítávání koeficientu zeleně, apod.
• účastnit se jednání Výboru pro územní rozvoj na MČ P-5
• podávat námitky v územním řízení či odvolání proti vydanému územnímu řízení
• vyvolávat schůzky s dotečenými orgány (PVS, PVK, IPR, apod.)

Již v naší mailové komunikaci v dubnu 2019 jsme Vás upozorňovali, že dosažení změn v plánované výstavbě není otázka jedné petice, nýbrž dlouhodobého tlaku občanské veřejnosti na politiky. Že někdy to vyjde bez velkých příprav, ale většinou je to mravenčí práce. A že rádi uvítáme nové aktivní síly. V žádném případě jsme však nikdy nekonstatovali, že nevěříme tomu, že by byla šance něco změnit.  Kdyby nešlo nic změnit, tak by náš spolek přestal dávno fungovat a nedosáhl by výsledků, jakých za svou sedmiletou existenci dosáhl.

JAK JE TO VE SKUTEČNOSTI S POZEMKY MEZI BARRANDOVEM A HOLYNÍ A ÚZEMNÍM PLÁNEM

Rádi bychom shrnuli, jaká je a byla reálná situace ohledně výstavby sídliště mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím:

• již v roce 1975 (tj. když vznikaly plány na výstavbu barrandovského sídliště jako takového) byla pole mezi (tehdy  ještě neexistující) Pražskou čtvrtí a Holyní v územním plánu označena jako území pro sídlištní výstavbu = s výstavbou sídliště panelového typu se uvažovalo až ke kraji cca 100 m od Holyně (tuto linii dnes víceméně kopíruje remízek)
• v územním plánu z roku 1984 se plán na výstavbu sídliště rozšířil až k téměř samému okraji Holyně, do těsného sousedství prvního domu stojícího na příjezdové cestě „Prašanda“  z Barrandova do Holyně po levé cestě
• územní plán z roku 1994 nic neměnil a dokonce již znal i podobu sídliště, mělo kopírovat podobu sídlišť  Velká Ohrada či Nové Butovice
• v  posledním, aktuálně platném územním plánu z roku 2000 se naopak plocha pro výstavbu bytů zúžila směrem od Holyně k Barrandovu a vymezila se jasná hranice nezastavitelné přírodní lokality (oblast mezi Holyní a remízkem)
• tento územní plán je platný pro všechny stavby na Barrandově a okolí od roku 2000 a je v něm jasně definovaná HPP pro vytěžení pozemků; tento koeficient má hodnotu 1,00 (tzn. jím stanovená hodnota představuje 100% výstavby)
• v roce 2015 požádal Finep o navýšení tohoto koeficientu na všech pozemcích, které měl v plánu vykoupit a na nichž chtěl vystavět bytové domy, na hodnotu 2,00 = navýšení o 100%!
• po důrazných protestech našeho spolku byla zpracována územní studie, do níž si však všichni barrandovští developeři protlačili snížení koeficentu pouze na hodnotu 1,75
• a tak jsme přistoupili k úředním obstrukcím, díky kterým se po cca 1 a 1/2 roce podařilo zpracovat novou územní studii, v níž byl ustanoven koeficient na hodnotu 1,3, tj. že oproti platnému územnímu plánu se může budoucí výstavba ve sledovaném území navýšit maximálně o 30%.

Z uvedeného vyplývá, že již za dob hlubokého socialismu se s pozemky mezi Barrandovem, Holyní a Prokopským údolím počítalo jako se stavebními, a to na výstavbu bytových domů. Kdyby v listopadu 1989 neproběhla sametová revoluce,  stálo by zde panelové sídliště typu Nové Butovice.  I tramvaj až do Holyně byla již v socialistických plánech zakreslena.

Po sametové revoluci došlo k navrácení sledovaných polí restituentům, nicméně ke zrušení  územního plánu nikoliv. Zrušilo se též státní plánování a výstavbou domů se začaly zabývat soukromé podniky, z nichž se postupně vyvinuli dnešní developeři. A ti začali postupně obcházet soukromé vlastníky polí a přesvědčovat je o výhodnosti prodeje jejich pozemků. Prvním takovým počinem byl prodej pole, na kterém se v letech 1997-1999 postavil dům Kaskády I. Vlastníkem pozemku byl tehdy jeden bývalý obyvatel Holyně (sama velmi dobře víte, o koho se jedná…).

Pokud byste chtěla zastavit výstavbu nových domů úplně, musela byste přesvědčit všechny soukromé vlastníky polí, aby svá pole neprodávali. Ve většině případů se přitom jedná o původní či stávající obyvatele Holyně, tzn. o lidi se znalostí místních poměrů. Bez pozemku totiž žádný developer nemůže nic vystavět.

(aktualizováno v červnu 2019)

Projekt Ranta Barrandov na pozemku mezi obytným domem Kaskády a čerpací stanicí OMV se dostal do stadia výstavby a v polovině ledna byly zahájeny stavební práce. Investory jsou společnosti Wassermannova Development s.r.o pro supermarket a sportovní halu, a YIT Stavo s.r.o pro bytové domy. Architektem celého komplexu je ing. Arch. David Cais z atelieru Orange Machine.

Obytný soubor sestává ze dvou bytových domů.  Pozemek Bloku 1 má zhruba tvar čtverce a pozemek Bloku 2 tvar lichoběžníku. Objekty nejsou konstrukčně ani provozně propojeny.  Oba bloky jsou mezi sebou odděleny veřejnou komunikací a další veřejná komunikace je odděluje od supermarketu a sportovní haly. S okolní zástavbou se stavba vizuálně dotýká při severní hranici, kde navazuje uličními čárami na blok Kaskády Barrandov. 

Na kompaktní podnoži bytových domů je umístěna vždy čtveřice sekcí. Rozčleněním do více objektů je docíleno optimálního prosvětlení všech prostor a samostatné objekty dovolily díky různým výškám navázat na stávající zástavbu v severní hranici pozemku. Výškové uspořádání odpovídá okolní zástavbě se zohledněním konfigurace terénu a hlavní hmota obou bloků je ve výškové hladině V.

 

Blok I. – bytový dům o 2 podzemních podlažích a o 1 až 7 nadzemních podlažích s celkovou kapacitou 141 bytových jednotek 1kk až 5kk s 12 komerčními jednotkami pro prodej nepotravinového zboží a 145 parkovacích stáních v podzemních podlažích stavby.

Blok II. – bytový dům o 2 podzemních podlažích a o 1 až 8 nadzemních podlažích s celkovou kapacitou 118 bytových jednotek 1kk až 5kk s 5 komerčními jednotkami pro prodej nepotravinového zboží a 129 parkovacích stání v podzemních podlažích stavby.

Parkovací stání jsou  v rámci projektu navrženy jako dvě dvoupodlažní podzemní garáže pod objekty bytového bloku 1 resp. bloku 2. Vjezdy do jednotlivých pater těchto garáží jsou navrženy zcela odděleně. Tři vjezdy jsou napojeny z mezilehlé komunikační větve mezi Blokem 1 a Blokem 2 a jeden vjezd z komunikační větve vedoucí západně vedle Bloku 2. Minimální potřebný počet 246 parkovacích stání je plně uspokojen v navrhovaných podzemních garážích pod jednotlivými objekty projektu, kde je navrženo celkem 274 parkovacích stání. Dalších 85 parkovacích stání v kolmém a podélném uspořádání je pak navrženo na povrchu v rámci parkovacích zálivů celého záměru pro uspokojení stávající deficitu v okolí bytového domu.

Okolí bytových domů bude veřejně přístupné včetně parku umístěného na severní hranici záměru mezi Blokem 1 a Kaskádami Barrandov tvořící „dilatační“ a odpočinkovou zónu. V okolí záměru jsou navrženy pásy zeleně a umístění stromů dále zvyšující kvalitu prostředí.

Projekt splňuje dlouhodobé úsilí Spolku Za Lepší Barrandov o dostatek komerčních prostor a parkovacích míst. Investor též splnil slib minimálního odstupu 25 m od Kaskád i snížení výšky přilehlého domu o jedno podlaží. Bylo tak plně dodrženo Memorandum mezi Wassermannova Development na jedné straně a SVJ Kaskády a Spolkem za Lepší Barrandov na straně druhé podepsané v roce 2016, kdy probíhalo řízení o umístění stavby.  Na podzim 2018 byl podepsán dodatek Memoranda, kde se k původnímu memorandu připojila společnost YIT Stavo. V dodatku je navíc dohodnuta spolupráce a součinnost v průběhu výstavby. Týká se zejména o ustanovení kontaktních osob pro vzájemnou komunikaci a řešení případných problémů v průběhu výstavby, upřesňování harmonogramu výstavby, návrhu sadových úprav mezi bytovým domem Kaskády a novou výstavbou, pasportizace budovy Kaskád, řešení přístřešků pro kontejnery a součinnosti při napojení el. energie v období výstavby.

Mimo to se investoři zavázali minimalizovat negativní vlivy stavby a k náhradě škod, které by mohly vzniknout druhé straně při nedodržení základních parametrů stavby.

Pracovní doba je stanovena ve stavebním povolení ve všední dny 7 – 20, v sobotu a neděli 8 -14 hod, Doba nasazení mechanizmů nepřekročí 60% pracovní doby. Z hlediska ochrany ovzduší jsou podmínky uvedeny na výstřižku z vyjádření Odboru Životního prostředí MČ Praha 5.

Původní harmonogram předpokládal ukončení stavby Bloku 1 současně se supermarketem v dubnu 2021., přičemž zemní práce včetně sítí měly být dokončeny do konce roku 2019 a hrubá stavba Bloku 1 v druhém čtvrtletí 2020. Stavba Bloku 2 měla být  zahájena v březnu 2020 a měla být ukončena spolu se sportovní halou v březnu 2022.

Výstavba bytů probíhá prozatím dle harmonogramu, avšak stavba supermarketu a sportovní haly je ohrožena! Podle informací, které má Spolek k dispozici, se jedná o změnu projektu s ohledem na vlastníka sousedních pozemků, ležících jižně od místa stavby. Doufáme, že naše obavy, že investor Wassermannova Development s. r. o. nakonec žádný supermarket a sportovní halu nepostaví, se nenaplní a věříme, že jejich vybudování nebylo od samého počátku plánováno jen na papíře za účelem získání souhlasného stanoviska k územnímu řízení ze strany Spolku i ze strany sousedního bytového domu Kaskády.  Postup stavby i případné změny projektu budeme nadále sledovat.

Je smutnou skutečností, že na Barrandově – sídlišti s 20 tisíci obyvateli, tj. na sídlišti o velikosti okresního města, chybí moderní sportovní hala. Veškerá zdejší sportovní činnost se odehrává v tělocvičnách dvou místních základních škol, což pochopitelně vede k přetlaku poptávky po pronájmu těchto tělocvičen nad jejich možnostmi. A tak se barrandovské sportovní kluby a barrandovská veřejnost doslova přetahují o jednotlivé minuty, které lze v těchto tělocvičnách využít pro sportovní výchovu dětí a mládeže či pro aktivní trávení volného času zdejších obyvatel. Nemalou překážkou je i skutečnost, že o víkendech vedení škol své tělocvičny nepronajímá. Rostoucí počet obyvatel Barrandova spojený s novou výstavbou bytů a rostoucí zájem obyvatelstva o sportovní aktivity obecně rozpor mezi poptávkou a nabídkou sportovních ploch jen zvyšuje.

Logickým krokem by v této situaci bylo vybudování nové sportovní haly, nezávislé na školním provozu, která by zároveň odpovídala moderním požadavkům v oblasti sportu, tj. vybudování multifunkční sportovní haly.

Když jsme před třemi lety s tímto dotazem oslovili tehdejšího radního pro sport, pana ing. Richtera, po krátkém zamyšlení nám vysvětlil, že k vybudování takového záměru je zapotřebí nalézt vhodný pozemek ve vlastnictví města, a že jediným městským pozemkem na Barrandově, jenž by vyhovoval jak rozměrově tak z hlediska územního plánu, jsou pozemky mezi ulicemi Grussova a Do Klukovic: parc. č. 1039/1, 1040/248, 1042 a 1675/1 v k. ú. Hlubočepy.   

                                                                      

Tyto že jsou však dlouhodobě pronajaty jakémusi podnikateli, jenž se své nájemní smlouvy nechce vzdát, a že mu nájemní smlouva má vypršet až za pár let. A o předčasném ukončení nájemní smlouvy nechce ani slyšet, a že s ním vůbec není jednoduchá řeč. A že o pronájmu nerozhoduje naše městská část, nýbrž Magistrát Hlavního města Prahy.

A skutečně. Pozemky byly dne 19. 11. 2002 Magistrátem pronajaty společnosti ARATI PRASAD GROUP s. r. o.. Cílem tehdejšího pronájmu byla výstavba a provozování sportovní haly. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let ode dne nabytí její účinnosti, kterým byl stanoven den nabytí právní moci stavebního povolení na sportovní halu. Tuto účinnost smlouva nabyla dnem 21. 11. 2008 (tj. dne, kdy nabylo právní moc stavební povolení).  Podmínkou bylo dokončit stavbu do 48 měsíců.

Nájemce hodlal na těchto pozemcích vybudovat tenisové kurty, s čímž nesouhlasili vlastníci sousedních domů. Mělo se totiž jednat o otevřené tenisové kurty, které by se na zimu schovaly do nafukovací haly, přičemž veškerá vzduchotechnika měla být umístěna směrem k sousedním domům. A tak vydané stavební povolení pozbylo dne 14. 6. 2011 platnosti. Nicméně nájemní smlouva zůstala i nadále platná a účinná.

Mezitím došlo na Úřadu Městské části Praha 5 ke změně složení Rady a k výměně starosty, kterým se stal ing. Richter. S touto změnou se na radnici objevil i zájem o budování sportovišť na území Prahy 5 a osvěžil se i záměr vybudovat na Barrandově multifunkční sportovní halu. Praha 5 proto nechala vypracovat ověřovací studii a začala se o pozemky v ulici Grussova zajímat.

Pomalu se totiž blížil konec platnosti nájemní smlouvy. Toho si byl vědom i nájemce, jenž se obrátil na Magistrát s požadavkem o prodloužení a aktualizaci uvedené nájemní smlouvy s tím, že nájemce v současné době připravuje novou stavební dokumentaci. Magistrát jeho žádosti vyhověl, s nájemcem původní nájemní vztah ke dni 27. 7. 2017 ukončil a vyhlásil dne 20. 11. 2017 výběrové řízení na nový pronájem s tím, že stávající nájemce může dorovnat nejvyšší nabídku (rozuměj: bude mít vždy přednostní právo).

Magistrát obdržel do 4.1.2018 pouze jednu nabídku, a sice od stávajícího nájemníka, tj. od firmy ARATI PRASAD GROUP s. r. o., která se tak stala i vítězem výběrového řízení. Tentokrát se má však nájemní smlouva uzavřít na 25 let! Firma předložila prakticky stejný záměr jako před 16 lety jen s dobou pronájmu o 15 let delší než minule.

Dne 30. 4. 2018 obdržel Magistrát jednohlasné stanovisko Rady Městské části Praha 5, v němž Městská část nesouhlasí s pronájmem pozemků a žádá o jejich svěření do vlastní péče, poněvadž na pozemcích chce vybudovat multifunkční sportovní halu. Svůj záměr doložila zpracovanou ověřovací studií.

Spolek Za lepší Barrandov zaslal jak úředníkům z odboru Hospodaření s majetkem, tak Radě Hlavního města Prahy a jmenovitě všem radním z Magistrátu své stanovisko, v němž podpořil aktivitu radnice Prahy 5 o svěření pozemků do její péče a následné vybudování multifunkční sportovní haly. Upozornili jsme na skutečnost, že onen nájemník nesplnil své sliby a žádnou sportovní halu na dotčených pozemcích nevybudoval a o pozemky se nijak nestaral. Odpověď jsme obdrželi od radního Grabeina, z níž byl cítit záměr pronajmout pozemky opět původnímu nájemci. Opakovaně jsme tedy vyzvali Radu, aby pozemky svěřili do péče Prahy 5 a aby na nich mohla být vybudována multifunkční sportovní hala a nikoliv tenisové kurty, které již na Barrandově jsou. Aby nespoléhali na nájemce, jenž se již v minulosti projevil jako neseriózní partner. Upozornili jsme též na nevšední majetkovou strukturu této společnosti, která zadává pochybnosti o její serióznosti. Žádali jsme o poskytnutí podkladů k výběrovému řízení, pochopitelně jsme nic neobdrželi.

A dne 30. 8. 2018 Rada Hlavního města Prahy navzdory stanovisku Městské části Praha 5 a doporučením Spolku Za lepší Barrandov schválila pronájem pozemků opět společnosti ARATI PRASAD GROUP s. r. o., a to pod číslem jednacím 2330.

Nájemce má platit za pronájem pozemku o rozloze téměř dvou hektarů 11.000 Kč za měsíc! Za tuto částku dnes v Praze nepronajmete ani malý byt.

 

ARATI PRASAD GROUP s. r. o. – NÁJEMCE – kdo to vlastně je?                                                                                        

• společníky firmy ARATI PRASAD GROUP s. r. o. vždy byly fyzické osoby s bydlištěm na území Ruské federace, následně se v r. 2010 majoritním vlastníkem stala společnost TENNIS CENTRE & WELLNESS CLUB se sídlem ve Velké Británii
• jednatelem ARATI PRASAD GROUP s. r. o. je osoba, která je současně jednatelem a vlastníkem TENNIS CENTRE & WELLNESS CLUB

Ptáme se: jedná se stále o jednu a tutéž osobu. Proč se tedy musí skrývat za několika společnostmi, které mají navíc i sídlo mimo území ČR?

 

• jednateli ARATI PRASAD GROUP s. r. o. byli vždy cizí státní příslušníci; současný jednatel má trvalé bydliště v Moskvě.

Ptáme se: jak chce Magistrát účinně vymáhat případné pohledávky a sankce za porušení smlouvy (pokud vůbec sankce ve smlouvě dohodnuté jsou…)?

 

• základní jmění společnosti je jen Kč 200.000,-;

Ptáme se: kde bere Magistrát jistotu, že nájemce svůj záměr ufinancuje?

 

• předmětem podnikání ARATI PRASAD GROUP s. r. o. jsou tyto činnosti:
  • výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona
  • hostinská činnost
  • prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Ptáme se: je toto ta pravá kvalifikace pro vybudování a provoz sportovní haly?

 

• ve sbírce listin v obchodním rejstříku nemá ARATI PRASAD GROUP s. r. o. zveřejněn ani jediný finanční výkaz, byť je tato povinnost uložena zákonem

Ptáme se: proč Magistrát chce pronajmout na 25 let jediné barrandovské pozemky určené pro sport firmě, která neplní zákonné povinnosti?

 

• ARATI PRASAD GROUP s. r. o. opět slibuje na pozemcích vystavět tenisové kurty – tzn. sportovní zařízení jen pro úzkou zájmovou skupinu obyvatel

Ptáme se: proč dal Magistrát přednost soukromému subjektu s podivnou vlastnickou strukturou, zaměřenému jen na úzkou skupinu obyvatel,  před veřejným záměrem, jenž chtěl poskytnout  služby široké veřejnosti?

 

Celé výběrové řízení vyvolává spoustu otázek a celou řadu pochybností o transparentnosti. Magistrát evidentně nehájil veřejný zájem, nýbrž zájem pochybného soukromého investora!

 

A kdo že to konkrétně tento pronájem schválil? Jelikož je hlasování neveřejné, konkrétní jména těch, kteří hlasovali pro, nezjistíme. Nicméně lze alespoň zjistit, že:

pronájem schválili:

6 radních za ANO a/nebo ČSSD, přičemž:

• Adriana Krnáčová (ANO) – je podepsaná na Usnesení Rady č. 2330
• Petr Dolínek (ČSSD) – je podepsán na Usnesení Rady č. 2330
• Karel Grabein Procházka (ANO) – předkladatel návrhu na pronájem

a další tři radní z řad ANO a/nebo ČSSD – jejich jména zůstávají veřejnosti utajena

Ptáme se: proč pánové a dámy radní Hlavního města Prahy nezveřejní, jak v této kauze hlasovali?

 

pronájem nepodpořili:

Petra Kolínská – Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL, STAN

Jana Plamínková – Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL, STAN

Tento článek aktualizuje informace o nové výstavbě společnosti FINEP na západním Barrandově. Na obrázku jsou zobrazeny plány společnosti Finep na pokračování výstavby v této lokalitě. Ti kdož sledují informace Spolku Za lepší Barrandov vědí, že na oblast UR1 resp. UR2 bylo vydáno na jaře roku 2016 resp. 2017 nepravomocné územní rozhodnutí. Odvolání, které Spolek, městská část a další účastníci podali se týkaly hlavně nedostatku parkovacích míst, komerčních prostor a veřejné vybavenosti. Na podzim 2017 inicioval Finep řadu jednání, při kterých byla tato odvolání projednávána.

Výsledkem náročných vyjednávání jsou tři smlouvy o spolupráci  uzavřené mezi Finepem na jedné straně  a Spolkem, MČ Praha 5 a SVJ Kaskády II na straně druhé. Všechny tři smlouvy zavazují společnost Finep zajistit při nové výstavbě minimálně jedno parkovací místo na byt a tam, kde toho nedosáhnou kompenzovat chybějící parkovací místa MČ Praha 5 finančním příspěvkem 50 000,- Kč na jedno parkovací místo. Nad rámec tohoto příspěvku poskytne Finep projekční práce pro parkovací dům do výše 1,4 mil. Kč. To by umožnilo MČ P5 výstavbu parkovacího domu, který by pomohl parkování na západním Barrandově zlepšit.

Dalším bodem uzavřených smluv je zvýšení plochy nebytových prostor vhodných pro komerční využití, zejména obchod a služby. V rámci UR2 bude umístěn supermarket 300 – 500 m2 a celková plocha nebytových prostor dosáhne 1025 m2. V UR3 bude umístěno restaurační zařazení s minipivovarem a celková plocha komerčních prostor bude 850 m2. Další služby a komerční plochy pro obyvatele v docházkové vzdálenosti budou v rámci polyfunkčního domu o ploše 2.669 m2 (UR4).

Dále se investor zavázal ke snížení budovy C o jedno patro (UR1) a k provozování pobočky Pošta Partner po dobu minimálně 3 let.

Společnost Finep na tyto závazky poskytla finanční garance.

Neméně důležitou součástí smlouvy se Spolkem Za lepší Barrandov je dohoda o informování a včasném řešení případných problémů v průběhu výstavby.

Na základě této smlouvy Spolek Za lepší Barrandov vzal zpět odvolání proti územnímu rozhodnutí na UR1 a UR2.

Stavební úřad Prahy 5 poté vydal územní rozhodnutí pro budovy D,E a následně  též stavební povolení. Výstavba začala koncem srpna 2018. Pro přeprojektovanou budovu C probíhá stavební řízení.

Začátkem července 2018 byla otevřena pobočka Pošty Partner  Praha 500 ve Voskovcově 51, která poskytuje plnohodnotné poštovní služby v pracovní dny od 14:00 do 18:00. Směrovací číslo je 150 20. Od září zde MČ Praha 5 provozuje také přepážku Czech Point.

V současné době FINEP jedná o vedení staveništní dopravy mimo sídliště v ose budoucí tramvajové trati směrem ke křižovatce ulice U Náhonu a K Barrandovu.    

Úvod

Tabulka porovnávající stávající ÚP a nový Metropolitní plán pro lokalitu “Pražská čtvrť” (krycí list 184) zřetelně ukazuje, že metropolitní plán uvolňuje veškeré regulativy nutné pro výstavbu funkčního města:

 

Pražská čtvrť krycí list 184	rozloha [ha]	40,7603
počet obyvatel
	cílová HPP [m2]	HPP bytů max. [m2]	hustota obyvatel [os/ha]
Stávající ÚP	333 796	258 241	181
Metropolitní plán	880 422	836 401	586
změna (nárůst)	264%	324%
občanská vybavenost
	minimální veřejná vybavenost a sportoviště [m2]	minimální komerční a nebytové prostory  [m2]
Stávající ÚP	47 520	75 556
Metropolitní plán	20 380
změna	pokles na 17%

 

Využití území z hlediska HPP a počtu obyvatel

Návrh metropolitního plánu navyšuje hustotu obyvatel na 324% oproti stávajícímu územnímu plánu. Podlažnost, hodnota indexu využití území a další parametry navrhované pro tuto lokalitu neberou v úvahu přepravní náročnost, která je díky geomorfologii území limitována propustností tramvajové tratě a jediné páteřní silniční komunikace, která je již dnes využívána na hranici své kapacity.

 

Funkční využití území

Návrh metropolitního plánu snižuje dolní limit nebytových funkcí na pouhých 17% oproti stávajícímu územnímu plánu a podíl občanské vybavenosti na méně než polovinu oproti platnému územnímu plánu. Navíc byly sloučeny funkce veřejné vybavenosti, obchodních prostor a sportovních ploch do jedné kategorie “občanská vybavenost”.  To umožňuje, aby v této rozvojové lokalitě vznikla monofunkční bytová zástavba, bez pracovních příležitostí s minimální občanskou vybaveností. S ohledem na jednoznačně finančně nejlukrativnější funkční využití pro tuto lokalitu – bydlení – metropolitní plán jednoznačně generuje monofunkční plochu se všemi nevýhodami – chybí jakákoliv regulace funkce.

 

Naplnění Zásad územního rozvoje

Metropolitní plán nenaplňuje požadavky na něj kladené ZÚR Hl.m.P, a to tak, aby jejich splnění nejen umožňoval, ale také garantoval.

(jedná se zejména o zapracování požadavků na město krátkých vzdáleností a garance vzniku čtvrťových center vybavenosti, tedy funkčního mixu).

 

Občanská vybavenost

Stanovený podíl 5% občanské vybavenosti je nedostačující. Není zřetelné, zda je podíl občanské vybavenosti posuzován v rámci konkrétního záměru.

Metropolitní plán nezaručuje obyvatelům druh výstavby veřejné vybavenosti (škola, zdravotnické zařízení). Vzhledem k tomu, že investoři staví město pro několik generací, ale plánují zisky na nejbližší fiskální období, nevyřeší optimální skladbu budov a jejich funkcí „neviditelná ruka trhu“.

Zcela chybí návrh vyznačení školy.

 

Parkové plochy

Vybudování parku plánovaného na 10% plochy bude na pozemcích soukromých vlastníka problematické zejména proto, že není určeno, kde má být park umístěn.

 

Izolační zeleň

Ulice K Barrandovu, která je rušnou spojnicí vnitřního a vnějšího pražského okruhu, není oddělena od Pražské čtvrti izolační zelení.

 

Podlažnost

Navrhovaná podlažnost ve spojení s definicí podzemního podlaží dle PSP (tj. přízemní parking zahrnutý 80cm zeminy po obvodu se do nadzemních podlaží a do HPP nezapočítává) a s článkem 103 Pravidla pro dominanty umožní výstavbu budov

až o 10 nadzemních podlaží a suterénu (tedy de facto 11 nadzemních podlaží).

 (suterén, 6 podlaží + 2 navýšení podél metropolitních tříd a 2 na nároží s metropolitním náměstím+ ustupující patro). Z textu nevyplývá, kolik ustupujících pater je přípustné realizovat. Celková podlažnost je s ohledem na charakter lokality předimenzovaná.  

 

Podmíněnost podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace

S ohledem na rozsah rozvojové plochy považujeme za nutné podmínit výstavbu podrobnějším stupněm územně plánovací dokumentace (např. regulační plán).

 

Závěr

     V případě, že by Metropolitní plán byl přijat v jeho stávající podobě, došlo by nejen k významnému zhoršení kvality života obyvatel Barrandovského sídliště (přeplněné tramvaje, nedostatek školních zařízení, obchodů a služeb, absence sportovišť a kulturních zařízení, dopravní zácpy), ale také k ohrožení chráněného území Prokopské údolí, neboť přelidněná území v jeho blízkosti na něj budou mít devastující vliv. 

Počátkem letošního roku jsme Vás informovali, že dne 14. 12. 2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5 územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I – viz. náš článek „Kaskády F, G, H, I – další výstavba Finepu“.

Projekt tradičně využívá postupy více či méně na hranici zákona, které Finep běžně používá v rámci svých žádostí o územní rozhodnutí, a to nejen pro výstavbu na území Prahy 5, nýbrž po celé Praze. Ve stručnosti shrneme tři nejzásadnější z nich:

• nerespektování územního plánu, kdy namísto městotvorných bytových domů s funkčními přízemními partery pro provozovny různého typu Finep projektuje čistě bytové domy, do jejichž přízemí umístí drátěné klece s parkovacími stáními, jež tvoří přízemí celého domu či jsou polozapuštěné pod zem. Jak je toto možné? Stavební úřad mu totiž tradičně udělí výjimku z platného územního plánu – tak zvanou „výjimečnou přípustnost“.
• Finep naprostou většinu svých bytů projektuje jako 1+kk (včetně bytů o rozloze až 100 m2), postaví v nich část příček naznačujících rozdělení hlavního obytného prostoru a projekt zkolauduje jako 1+kk. Po kolaudaci pak „na žádost klienta“ dostaví nedodělané příčky a ze zkolaudovaného 1+kk rázem vznikne hezký nezkolaudovaný 2+kk. Cílem tohoto podvodu je obejít vyhlášku č. 26/1999 o počtu parkovacích míst, podle které je tento projekt posuzován. Dle ní může totiž být ke každému bytu o dispozici 1+kk vybudována jen ½ parkovacího stání (na rozdíl od bytu s dispozicí 2+kk, pro který je požadováno celé jedno parkovací stání).

 

Těmito dvěma kroky Finep řeší dvě mouchy jednou ranou. Získá-li výjimečnou přípustnost, nemusí v přízemí stavět nebytové prostory a namísto toho tam připraví klecová garážová stání. Vyznačí-li v projektu výstavbu zejména bytů 1+kk, bude povinen vybudovat výrazně méně parkovacích stání, takže ve výsledku mu pro garážová stání postačí přízemí a nemusí hloubit suterénní základy a dům postaví na pilotech (sloupech). Výsledek: výrazná úspora finančních prostředků při stavbě domu. Zisk z prodeje bytů však zůstává stejný…….

• Finep používá „salámovou metodu“ k získávání povolení pro výstavbu svých domů. Namísto toho, aby celý svůj projekt na dostavbu barrandovského sídliště, jenž má již dávno naprojektován, nechal dotčenými orgány posoudit jako komplexní se všemi jeho vlivy na dotčené území, podává své žádosti postupně vždy jen pro pár domů. Tím se vyhne posuzování celého projektu jako celku včetně jeho vlivu na okolí, a to z hlediska dopravní, kanalizační a vodovodní infrastruktury či z hlediska občanské vybavenosti.

 

Proti všem těmto nekalostem jsme podali námitky, a to jak v písemné podobě tak i ústně během veřejného projednání. Kompletní znění našich námitek naleznete zde – ZLB Námitky ÚŘ Kaskády Barrandov FGHI v2.1.

Že záměr není zcela v pořádku a transparentní, potvrzují i závěry jednotlivých výborů, komisí a závěr rady Městské části Prahy 5 (dále jen RMČ P-5), viz:

Dne 7. 2. 2017 zasedal na Úřadu Městské části Prahy 5  (dále jen „ÚMČ P-5“) Výbor pro územní rozvoj (dále jen „VÚR“) a jednomyslně nesouhlasil s předloženým záměrem Finepu a doporučil RMČ P-5, aby podala námitky proti tomuto řízení – Usneseni VÚR .

 Dne 8. 2. 2017 zasedala rada MČ P-5, která vyslyšela doporučení VÚR a rovněž nesouhlasila s předloženým návrhem a nařídila zaměstnancům Odboru územní rozvoj vypracovat námitky a poslat je do 13. 2. 2017 na Stavební úřad. Odbor nařízení splnil a námitky proti územnímu řízení jménem Městské části v zákonné lhůtě zaslal – Usnesení Rady Prahy 5

Dne 15. 2. 2017 zasedala na ÚMČ P-5 Dopravní komise a jednomyslně souhlasila s námitkami uplatněnými Městskou částí . 

 

Dne 15. 2. 2017 se na ÚMČ P-5 konalo veřejné projednání, což byl zároveň poslední den, kdy účastníci řízení mohli podávat své námitky. Této možnosti využilo více než 30 lidí, kterých se plánovaná výstavba Finepu přímo dotýká, a též zástupci našeho spolku a dále spolku SNOP5. Za protistranu byl přítomen pan Ing. Arch. Zdeněk Hölzel, jednatel společnosti AHK architekti, která pro Finep zpracovávala veškerou projektovou dokumentaci. Na všechny naše otázky, připomínky, námitky odpovídal velmi arogantním a zavádějícím způsobem. Zpochybňoval úroveň a vzdělání všech přítomných účastníků, v některých případech podával nesmyslné odpovědi, například že byty 1+kk projektované s dvěmi dveřmi vedle sebe a naznačenou příčkou mezi nimi v žádném případě nelze považovat za byty určené k dostavbě na 2+kk!

Posuďte sami, je-li toto standardní projektování bytů 1+kk:

                                               

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ze strany úřadu MČ P-5 se veřejného projednání zúčastnila pouze pracovnice stavebního úřadu paní Ševčíková, která zcela zjevně hájila záměr investora a námitky občanů a spolků se snažila relativizovat. Opakovaně námi byla vyzývána, aby nařídila místní šetření přímo na místě zamýšlené stavby, aby se sama přesvědčila, že naše námitky nejsou neopodstatněné a mají reálný základ. Náš návrh však zcela ignorovala.

Logicky uvažující člověk by si řekl, že když proti této formě výstavby protestují jak místní občané a spolky a rovněž i samotná Městská část Prahy 5, že Stavební úřad povolení nevydá. Chyba lávky! Dne 13. 4. 2017 Stavební úřad P-5 vydal územní rozhodnutí pro výstavbu Kaskád F, G, H a I. Text rozhodnutí zde: 1.část, 2. část, 3. část.

 

Pikantní na celé věci je, že při žádosti o územní rozhodnutí na výstavbu předchozích třech domů označovaných jako „Kaskády C, D, E“, Finep rovněž žádal o výjimku z územního plánu, aby se vyhnul výstavbě nebytových prostor, které pro dané území územní plán předepisuje. Jako argument přitom použil odvolání na další plánovanou výstavbu, v níž již potřebné nebytové prostory vytvoří. Stavební úřad tehdy tento argument Finepu použil jako důvod pro zamítnutí našich námitek. A nyní, když Finep požádal o ony další domy, v nichž slíbil před dvěma lety vytvořit nebytové prostory, na své sliby zapomněl a opět žádá o stejnou výjimku, aby si zase mohl postavit jen čistě obytné domy. A stavební úřad po Finepu splnění svého dva roky starého slibu vůbec nevymáhal a opět výjimku z územního plánu udělil!  

 

Nezbylo nám tedy nic jiného, než zpracovat odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí a poslat jej na Stavební odbor Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) – kompletní text odvolání spolku zde: ZLB Odvolání k ÚR Kaskády FGHI. Nyní je tedy na rozhodnutí  MHMP, bude-li stavba povolena či nikoliv. Tohoto faktu si je samozřejmě Finep vědom a snaží se všemožnými způsoby získat kladné stanovisko.  Obchází jednotlivé úředníky a zastupitele a přesvědčuje je, že stavět domy s přízemními nebytovými prostory je příliš drahé a že neumí tyto prostory prodat. A že nikdo nebude mít zájem o suterénní garážová stání. Přeloženo: náš zisk nebude tak vysoký a nebude tak rychle vydělaný jako v případě výstavby čistě bytových domů.

A co na to úředníci a zastupitelé z MHMP? Leží jim na srdci kvalitní rozvoj okrajových městských částí anebo dají přednost osobním zájmům? Budou za svým působením na MHMP chtít zanechat stopu v podobě kvalitní urbanizace pražských sídlišť, anebo se budou řídit hesly „malá domů“ a „po nás potopa“?

V úterý 7.3.2017 bude na Výboru Územního rozvoje konečně představena „Územní studie Barrandov fáze I“. Pokud vás zajímají detaily celé rozsáhlé studie, můžete si ji stáhnout ZDE ( 671 MB ).

Kromě území mezi současným Barrandovem a Holyní se studie věnuje také oblasti u ulice Štěpařská/Hogerova/K Barrandovu, oblasti přiléhající ke Slivenci mezi ulicemi Smaragdová a Ke Smíchovu a oblastí v blízkosti nové smyčky tramvaje u ulice U Náhonu.

Její první čtení pro nás znamenalo velké překvapení a vyvolalo řadu otázek:

Studie více než dvojnásobně (2,2x) zahušťuje výstavbu na území pevně omezeném Prokopským údolím a Barrandovskou radiálou, jehož kapacita je již dnes na hraně. Co vedlo architekty k tak razantnímu zahuštění výstavby? ( Studie udává 645.000 m2 v centrální části se započtením stávající výstavby Kaskád, zatímco platný ÚP limituje ve stejném území HPP na 293.000 m2 )

1. Budou mít developeři Finep a Ekospol na Barrandově nový Klondike? Studie udává pro centrální část celkem 445,6 tis. m2 hrubé podlahové plochy bytů, po přepočtu na čistou plochu se hraje o tržní hodnotu téměř 21 mld. Kč.
2. Kam odtečou zisky developerů? Budou se podílet na výstavbě infrastruktury a veřejné vybavenosti nebo to nechají na Radnici, která jim v současné době vychází vstříc nevídaným způsobem?
3. Proč A69 převzala do studie beze jakýchkoliv úprav kontroverzní projekty FINEPu a EKOSPOLu, které ještě nemají územní rozhodnutí? Souvisí to snad s navýšením ceny za urbanistickou studii?
4. Proč A69 vychází vstříc developerům, ale nereflektovala zájmy stávajících obyvatel Barrandova? Studie sice dokládá požadavky místních obyvatel, ale ve výsledku se to neprojevuje. Proč se zvýšily regulativy funkčních ploch umožňující podstatně vyšší zástavbu? Proč se snížila funkční plocha pro veřejnou vybavenost? Proč zmizela funkční plocha pro sport?
5. Proč starosta MUDr. Klíma připlatil firmě A69 600.000 Kč, aby přepracovala studii podle dalších požadavků developerů, ale místní drobní majitelé a obyvatelé jsou postaveni před hotovou věc.
6. Jak se k nové architektonické studii postaví Radnice MČ? Jakým způsobem chce projednat studii s občany?
7. Podle současného územního plánu je plánovaný počet obyvatel 5,7 tis (při 30 m2 obytné plochy na osobu). Z uvedených dat ve studii však vychází navýšení na téměř 13,9 tisíc. Obchodní a komerční plochy se však oproti současnému stavu navýší o pouhých 15%. Plocha pro veřejnou vybavenost má být dokonce snížena.
8. Proč při automobilizaci 1,8 osoby/osobní automobil v roce 2014 navrhuje studie ve výhledu 10 let v nejlepším případě jedno parkovací místo na 3 obyvatele? Očekává se snad snížení  počtu osobních automobilů v Praze?  Proč se ruší parkovací plochy?
9. Proč je plocha pro výstavbu bytů několika násobně vyšší , ale současně ubyl prostor pro veřejnou vybavenost?
10. Jaká bude dostupnost zdravotní péče?
11. Budou nová sportovní zařízení jen pod širým nebem?
12. Proč je navrhováno necitelné zastavění existujícího dětského hřiště u smyčky tramvaje?
13. Proč vizualizace opticky neodpovídá skutečně navrženým koeficientům hustoty zástavby?
14. Když se ve Vídni plánuje na 1 byt jedno pracovní místo, kolik jich architekti naplánovali na Barrandově?
15. Proč není naplánovaná jediná škola?
16. Byla počítána průjezdnost křižovatek ve špičkách? Budeme muset všude dojíždět? Budeme si muset ráno přivstat, abychom se dostali včas do školy nebo do práce?
17. Kam odsuneme seniory? V současné době není na Barrandově nic, je s tím počítáno v nové výstavbě?
18. Kdo zaplatí kanalizaci? Jak dlouho se budou splašky z nové výstavby přečerpávat?
19. Kdo bude financovat a garantovat park okolo zahuštěné výstavby? Vznikne tam vůbec nebo to tam developeři později stejně zastaví?
20. Skutečně se Vás to netýká?

Přijďte si poslechnout více v úterý 7.3.2017 na výbor územního rozvoje, který se koná od 15:00 v zasedací síni zastupitelstva Štefánikova 15, Praha 5.

Na podzim roku 2015 schválila Rada MČ Prahy 5 vypracování „Územní studie oblasti sídliště Barrandov“.  Výběrové řízení na zpracování vyhrála společnost A69 – architekti s. r. o. (dále jen „A69“), s níž radnice podepsala smlouvu začátkem února 2016. Počátkem března 2016 proběhlo veřejné setkání s občany, kde radnice představila svůj záměr a taktéž vyzvala občany ke spolupráci. Náš spolek také vyhlásil občanskou anketu na téma rozvoje Barrandova. Výsledky ankety můžete nalézt v tomto článku.

Studie bude sloužit jako podklad pro pořizovanou změnu platného územního plánu hl.m. Prahy popř. bude podkladem pro zapracování do návrhu nového územního plánu (Metropolitní plán). Zároveň by studie měla být metodickým podkladem pro územní  rozhodování v dané lokalitě. Stěžejní území k řešení se nachází mezi ulicemi Do Klukovic, Werichova, Hugo Haase, Voskovcova, Wasermannova, K Barrandovu, U Náhodu, Za Knotkem a dále severně je území vymezeno hranicí PP Prokopské a Dalejské údolí.

Prudký obrat v přípravě studie bohužel nastal 28.4.2016, kdy se změnilo vedení radnice a oblast územního rozvoje byla přidělena přímo starostovi Klímovi. O následných krocích pana starosty Klímy jsme psali v tomto článku.

Na konci prosince došlo k dalšímu posunu v této kauze. MČ Praha 5 podepsala se společností A69 další (již druhý) dodatek k původní smlouvě. Tímto dodatkem se dále posouvá termín dokončení studie na 28.2.2017 a navíc dochází k navýšení původní ceny zhotovení studie o dalších 594.350 Kč.

Co je ale šokující je zdůvodnění, proč dochází k dalšímu prodražení územní studie. V dodatku ke smlouvě je v článku II odstavci 2 napsáno:

„Oproti původní Smlouvě o dílo se zvětšil rozsah díla o zapracování připomínek majoritních vlastníků v řešeném území. Tím se navýšila pracnost a s ní cena díla o 594.350 Kč bez DPH“.

Kdo jsou oni majoritní vlastníci je nasnadě: jsou to developeři Finep a Ekospol, kteří chtějí v tomto území postavit své kontroverzní bytové domy. A MČ Praha 5 se rozhodla zaplatit skoro 600.000 Kč z peněz daňových poplatníků na to, aby Finep a Ekospol prosadili své záměry do územní studie!!!

To, co jsme doposud pouze tušili je nyní černé na bílém. Územní studie, jejímž původním cílem bylo smysluplné a komplexní naplánování rozvoje lokality se pod novým vedením radnice stalo nástrojem prosazení developerských zájmů Finepu a Ekospolu. A to vše je navíc financováno z veřejného rozpočtu!!

Nyní už nezbývá než s obavami čekat na zveřejnění této „cinklé“ územní studie…

 

Dne 14. 12.2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5  územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I.

Projekt však nepředstavuje výstavbu nově vymyšlených čtyř domů, ale jedná se o pokračování v projektu výstavby celé části nového barrandovského sídliště, o niž Finep požádal již v roce 2013. Svoji žádost však tehdy velmi záhy stáhl zpět a rozhodl se, že výstavbu rozdělí do několika fází. Postupovat „salámovou metodou“ je totiž jednodušší co do získávání všech příslušných povolení, neboť v takovém případě se posuzují jen konkrétní projektované domy a nikoliv celé zastavované území se všemi svými vlivy a dopady na stávající, ale i budoucí infrastrukturu celého sídliště a blízkého okolí.

První fáze v sobě zahrnovala tři bytové domy, a sice Kaskády VI.A (budova C), Kaskády VII.A (budova A) a Kaskády VII.B (budova E). Územní rozhodnutí, proti němuž jsme se odvolali, bylo Stavebním úřadem MČ P-5 vydáno dne 16. 5. 2016. Odvolání nyní čeká na rozhodnutí Stavebního odboru Magistrátu hlavního města Prahy. Více o tomto projektu se dočtete v našich předchozích článcích.

A nyní přišla na řadu druhá fáze výstavby. Zde Finep opět spoléhá na to, že se bude posuzovat výstavba těchto čtyř jednotlivých domů samostatně, aniž by se vzal v úvahu vliv stavby a poté dokončených domů na stávající obslužnost a vybavenost barrandovského sídliště.

Bohužel i tato fáze projektu se opět potýká se všemi nedostatky, kterými oplývala předchozí fáze. Má však jednu lahůdku navíc: Finep do ní přidal navýšení počtu pater u jedné budovy oproti původnímu projektu z roku 2013. Budova H bude mít 17 pater!

 

Největší problémy projektu Kaskády F,G,H,I

Problém č. 1 – nedostatek parkovacích míst

Ve všech čtyřech domech je vyprojektováno podezřele mnoho bytů o dispozici 1+kk, když dle veřejně známých průzkumů je na trhu největší zájem o byty s dispozicí 2+kk. Je více než jasné, že Finep hodlá i v tomto případě uplatnit svou taktiku, která mu prozatím beztrestně procházela: byty postaví a zkolauduje jako 1+kk, přičemž v hlavním obytném pokoji naznačí počátek příčky. Po kolaudaci nechá zbytek dostavět a rázem se tak oddělí ložnice od obývacího pokoje, čímž vznikne byt 2+kk. Vše si nejprve samozřejmě nechá patřičně odsouhlasit klientem, s nímž uzavře kupní smlouvu na 1+kk a po kolaudaci mu k dostavění příčky nabídne své služby, resp. služby smluvního partnera. O tom, že byt bude přeměněn z 1+kk na 2+kk není ve smlouvě ani zmínka, vše se řeší neoficiální cestou, formou ústních či mailových informací. A co je důvodem tohoto jednání? Možnost vybudovat o 83 méně parkovacích stání než kolik jich vyžadují právní předpisy, dle nichž je stavba posuzována!!!!

Tento záměr je posuzován dle Vyhlášky HMP č. 26/1999, ke každému bytu do 100m2 musí být vybudováno jedno parkovací stání, ke každému bytu nad 100m2 2 stání, avšak k bytu s dispozicí 1+kk (bez specifikace rozlohy!) pouze půl parkovacího stání. To už přece za takový podvod stojí!!!

 

Problém č. 2 – nesoulad s územním plánem 

Budovy G, H a I jsou opět navrhovány jako výjimečně přípustné s čistě obytnou funkcí. Komerční prostory jsou pouze v 2. podzemním podlaží budovy H (205 m2) a v blíže nespecifikované přízemní budově “retailu” o ploše 190 m2. Podle platného územního plánu by na této ploše mělo být 9 267 m2 jiné než obytné podlahové plochy. Ale proč by Finep projektoval nějaké komerční plochy, když ví, že mu Stavební úřad udělí výjimku.

Výjimečně přípustné stavby se však pro Stavební úřad MČ P-5 a pro starostu MUDr. Klímu staly pravidlem. Všechny nové stavby na Barrandově byly za dobu starostování MUDr. Klímy (a Ing. Zeleného) povoleny jako výjimečně přípustné. I tehdy, když Výbor pro územní rozvoj MČ P-5 doporučoval Radě MČ P-5 zamítnout žádost o územní rozhodnutí, neboť plánovaná stavba neodpovídala platnému územnímu plánu, starosta toto doporučení vetoval a proti stavbám nic nenamítal (podrobně o vztazích starosty Klímy a Finepu v tomto článku). Vzhledem k tomu, že zbývající nezastavěné plochy v oblasti západního Barrandova jsou v územním plánu projektovány již jako čistě obytné, bude mít okolí budoucího náměstí a nové tramvajové zastávky v parteru pouhých 190 m2 komerčních prostor. Absenci jakýchkoli komerčních prostor evidujeme též v první fázi na výstavbu třech domů (233 byty), o jejímž osudu nyní rozhoduje MHMP. V již postavených domech Kaskády IV + V (141 bytů) také nejsou žádné; v rozestavěných domech Ekospolu (281 bytů) rovněž nenalezneme žádné komerční prostory a ve stavební dokumentaci ke čtyřem dalším domům Ekospolu, které čekají na vydání územního rozhodnutí, ( 314 bytů) taktéž. Tzn. že pro 1.248 nových bytů (tj. min. 2.496 nových obyvatel) je plánován pouze jeden komerční prostor 190m2!

 

Problém č. 3 – absence občanské vybavenosti

S absencí komerčních ploch souvisí absence občanské vybavenosti. Nejsou-li komerční plochy, nemá kde vzniknout nová pošta, malý obchůdek, samoobsluha, ordinace lékaře, apod. Všech minimálně 2.496 nových obyvatel bude muset chodit nejméně 1,1 km k nejbližší ordinaci lékaře (avšak POZOR!: ordinace praktických lékařů již mají plný stav a několik let nepřijímají nové pacienty!), 1,3 km na poštu (která již nyní praská ve švech, neboť standardní čekací doba je 40 min), atd.!

 

Problém č. 4 – přeplněná kanalizace

Všechny čtyři budovy se mají opět připojit na stávající kanalizaci. A to i přesto, že její kapacita je vyčerpána a podle dva roky starého vyjádření PVK nebude další výstavba povolována před dokončením stoky do Klukovic (více o kanalizaci zde). Jak je tedy možné, že se Finep na tuto kanalizaci opět připojí?!  Již nyní jsou splašky z domu Kaskády III přečerpávány do kopce do hlavní stoky ve Voskovcově ulici. Stejně tak budou přečerpávány splašky ze dvou rozestavěných domů Výhledy od Ekospolu. Je tohle ekologické a ekonomické chování?  Že je stávající kanalizace na hranici svých možností, dokazuje kanalizační zápach linoucí se nad Barrandovem a časté zásahy havarijní kanalizační jednotky právě u přečerpávaných stanic na splašky.

 

Problém č. 5 – příjezdová cesta ke stavbě

Obsluha stavby, resp. vedení náklaďáků a veškeré stavební techniky je plánována pouze skrze ulici Voskovcovu. Finep odmítá vybudovat provizorní stavební cestu, aby výstavbou co nejméně poškozoval obyvatele již stojících domů. Výsledkem bude:

• hlína a špína v ulici Hugo Haase a Voskovcova, kterou si budou obyvatelé přilehlých domů zanášet do svých garáží, a která se bude dále roznášet i do ulice Wassermannova. Náklady na vyčištění garáží dotčených domů se poté bude Finep zdráhat uhradit, jako tomu bylo při výstavě budov Kaskády IV a V;
• parkující osobní auta pracovníků stavby na našich parkovacích stáních, na trávnících a všude okolo stavby, jako tomu je právě nyní u stavby Ekospolu;
• zničení retardérů, neboť tyto nejsou projektovány pro provoz nákladních vozů naložených zeminou či stavebním materiálem;
• dopravní kolapsy v ulici Voskovcova a Hugo Haase v důsledku zajíždění kamiónů a nákladních vozů a jejich otáčení se kvůli zpáteční cestě – tuto situaci můžeme dnes a denně zažívat v ulici Werichova u výstavby Ekospolu

 

A nyní k jednotlivým budovám:

Budova F

je situována západně od Kaskád I a II v ose ulice Hugo Haase (navazuje na ulici Voskovcova);  2 podzemní podlaží + 6 nadzemních podlaží;

62 byty o jedné obytné místnosti (z 62 bytů o jedné obytné místnosti je 32 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk)+ 8 bytů do 100 m = celkem 70 bytů, avšak jen 40 parkovacích stání v suterénu =>  0,57 parkovacích míst na 1 byt!!!; 

 

Budova G

je západně od plánované budovy C a od Kaskád II;  2 podzemní podlaží + 6 nadzemních podlaží;

50 bytů o 1 obytné místnosti (z čehož je 38 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 5 bytů do 100 m2 + 7 bytů nad 100m2 = celkem 62 byty, ale jen 45 parkovacích stání v suterénu => 0,72 parkovacích míst na 1 byt;

 

Budova H  

je situována západně od Kaskád II a III v ose ulice Kováříkova, 2 podzemní + 17 nadzemních podlaží;

96 bytů o 1 obytné místnosti (z nichž je 74 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 9 bytů do 100 m2 + 12 bytů nad 100m2  = celkem 121 bytů a jen 96 parkovacích stání v suterénu => 0,82 parkovacích míst na 1 byt;

! Budova H bude Kaskády II převyšovat o 10 pater, tj. cca o 30 metrů!

 

 

Budova I  

je situována západně od Kaskád II a III a budovy H v ose ulice Kováříkova, 2 podzemní +5 nadzemních podlaží;

25 bytů o 1 obytné místnosti (z nichž je 22 stavebně připraveno na úpravu jako 2+kk) + 2 byty do 100 m2 + 3 byty nad 100m2  = celkem 30 bytů a jen 24 parkovacích stání v suterénu => 0,8 parkovacích míst na 1 byt.

 

Projekt obsahuje celou řadu dalších nedostatků. Všechny vedeme bedlivě v patrnosti a hodláme proti nim v zákonné lhůtě podat námitky. Posledním dnem, kdy mohou být námitky podány, je veřejné projednání projektu, které je volně přístupné pro veřejnost.

 

Veřejné projednání se bude konat ve středu 15.2.2017 v 10:00 na Úřadu městské části Praha 5, ulice 14.října č.4 v zasedací místnosti č.330 (3.patro).

Přijďte a využijte možnosti spolu s námi vyjádřit svůj názor na probíhající nekoncepční zástavbu Barrandova. Můžete takto hájit oprávněné zájmy jak stávajících, tak budoucích obyvatel Barrandova.

V loňském roce vyhlásila MČ Praha 5 výběrové řízení na zpracování územní studie, která bude řešit další rozvoj sídliště Barrandov a zároveň se stane podkladem pro případnou změnu pražského Územního plánu, event. pro nový Metropolitní plán. Jak se vyjádřili samotní radní, tak budoucí rozvoj Barrandova má být smysluplný a ohleduplný a zároveň by měl přinést oživení této lokality, ať už se to týká služeb, volnočasových aktivit, aj. Projekt to měl být tedy ambiciózní, neboť územní studie měla řešit problematiku dané lokality v širším kontextu, tedy nejenom po stránce urbanistické, ale i z pohledu občanské vybavenosti, dopravního řešení, včetně pěších a cyklistických vazeb.

Výběrové řízení na zpracování vyhrála společnost A69 – architekti s. r. o. (dále jen „A69“), s níž radnice podepsala smlouvu začátkem února 2016. Rada MČ Praha 5 tak ukázala, že má chuť dostát svému předvolebnímu slibu vytvořit „Otevřenou radnici“, jehož cílem bylo zapojení občanských iniciativ a veřejnosti do procesu rozhodování o strategických projektech.

V době zadání územní studie měl náš spolek Za lepší Barrandov shodou okolností spuštěnou dotazníkovou anketu „Barrandov není OFF“, v níž obyvatelé Barrandova a okolí vyjadřovali svůj názor na budoucí vývoj sídliště. Výsledky ankety jsme poskytli jak vedení radnice, tak i ateliéru A69, jako jeden ze vstupních podkladů pro připravovanou územní studii. Oba subjekty slíbily, že výsledky ankety budou zohledněny. Počátkem března proběhlo veřejné setkání s občany, kde radnice představila svůj záměr a taktéž vyzvala občany k aktivní participaci mimo jiné i formou účasti na kulatých stolech, které měly být dalším z podkladů pro zpracování územní studie.

První návrh studie měl být dle původního harmonogramu prezentován zástupcům radnice v červnu 2016, veřejnost měla své připomínky k návrhu vyjádřit po prázdninách. Vše tedy bylo nastartováno velmi slibně. Bohužel původní optimismus nás opustil po převratu na radnici městské části koncem dubna letošního roku.  Byli odvoláni 3 radní ze strany Zelených (včetně radního Budína  odpovědného za územní rozvoj) a došlo k razantní personální obměně Výboru pro místní rozvoj (dále jen „VÚR“) a následnému přeskupení kompetencí, kdy nově složená Rada městské části svěřila problematiku územního rozvoje  do kompetence TOP 09, v čele se starostou Klímou.

I když ještě v květnu tohoto roku starosta na VÚR garantoval, že další výstavba na Barrandově musí být v souladu se studií zpracovávanou A69 a že bez souhlasu MČ se zde nic nepostaví, opak je bohužel pravdou.  Do současnosti bylo podáno celkem 15 žádostí o územní rozhodnutí, přičemž třem již bylo vyhověno. Po územní studii ani vidu ani slechu a zřejmě ještě dlouho nebude, neboť v září došlo k podepsání dodatku ke smlouvě mezi MČ P-5 a ateliérem A69, na jehož základě došlo k posunům termínů pro předložení prezentace prvního návrhu zástupcům radnice na prosinec.  Představení veřejnosti (bude-li se vůbec konat) je plánováno na leden 2017, tj. dochází ke zpoždění o půl roku!!!.

Jak si toto vysvětlit? Hájí městská část zájmy občanů a nebo developerů a prodloužením termínů se jim snaží umést cestičky pro jejich projekty? V kontrastu podaných žádostí o územní rozhodnutí se jenom těžko dá uvěřit, že nejde o žádné zákulisní hry a celá situace je v pořádku. V této souvislosti stojí za zmínku i interpelace podaná zastupitelkou strany Zelených. Na otázku proč dochází k prodlužování termínů zpracování územní studie a zda jsou developeři požádáni, aby se svými žádostmi vyčkali na dokončení studie, pan starosta dne 19. 10. 2016 odpověděl, že důvodem k posunutí termínu je, mimo jiné i jednání se zástupci obyvatel a občanských sdružení, shromažďování jejich podnětů, jejich vyhodnocování a zapracování do zadání. To je však lež jako věž! Od 28. 4. 2016, kdy se změnilo vedení radnice a oblast územního rozvoje byla přidělena přímo starostovi Klímovi, neproběhlo žádné jednání se zástupci obyvatel Barrandova či jakýmkoliv barrandovským občanským spolkem.

Alibisticky působí i starostův apel na developery, „…aby své záměry konzultovali se zpracovatelem územní studie spol. A 69 – architekti, s.r.o. pro dosažení souladu, popř. aby vyčkali do doby vypracování studie…“ Proč tedy pan starosta prosadil, aby Městská část Praha 5 nepodala odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí na finepáckou výstavbu z června tohoto roku (o této kauze jsme psali v tomto článku)? Argument, že A69 s plánovanou výstavbou jistě počítají a územní studii aktuálnímu vývoji přizpůsobí, nesvědčí zrovna o tom, že by starostovi na Barrandovu záleželo.

Co říci závěrem? Je smutné pozorovat, jak z původního bohulibého záměru vtáhnout do procesu rozvoje barrandovského sídliště jeho obyvatele a reflektovat v nové výstavbě potřeby stávajících i nových obyvatel Barrandova, nezbylo vůbec nic. Z územní studie zpracovávané ateliérem A69 se po změně vedení radnice MČ P-5 stal pouhý účelový dokument, který si starosta Klíma a jeho přisluhovači z obměněné Rady MČP-5 přiohnou při každé příležitosti tak, jak se jim zlíbí, resp. jak se zlíbí developerům, zejména Finepu. Ateliér A69 se těšil na zpracování ambiciózního projektu; ve svých představách chtěli vytvořit z Barrandova plnohodnotnou městskou čtvrť se svým vlastním městským životem, plným občanské vybavenosti a respektujícím návaznost Barrandova na přírodní park Prokopské údolí. Bohužel, od té doby, co má územní rozvoj na starosti Klíma, je A69 pouhým nástrojem, jak včlenit do územního plánu bezohlednou developerskou výstavbu která nehodlá respektovat akutní potřebu vyřešit nedostatečnou občanskou vybavenosti sídliště, která neřeší smysluplné napojení nových domů na dopravní či technickou (zejména kanalizační síť) infrastrukturu ani palčivý problém parkovacích míst.

Nezbývá se než zeptat pana starosty Klímy: Proč se používají veřejné finance na územní studii, která jde na ruku soukromým developerům na úkor kvalitního urbanismu?  Proč mrháte veřejnými prostředky na prosazení zájmů soukromých investorů, aniž by z toho veřejnost cokoliv měla? Nebylo by vhodnější, kdyby z takto vyhozených veřejných prostředků byla postavená např. nová sportovní hala na Barrandově? Nebo jakákoliv jiná občanská vybavenost, kterou na Barrandově tolik postrádáme?!